„Dědečku, byl jsi za války partizánem?“ „Nein!“
KATEGORIE: Vtipy o vojácích (armádě)
Při povstání za druhé světové války bouchají vojáci babce na dveře: „Kdo tam je?“ „My, partzáni…“ „A kolik vás je?“ „Zweiundzwanzig.“
Povídá jeden český voják druhému: „Stíhačky sice nemáme, ale piloti fasují Red Bull.“
Dva důstojníci diskutují o blbosti svých vojínů. Jeden říká: „Já ti to ukážu!“ a zavolá svého vojína, říká mu: „Víte, kde je Mototechna, ne? Tady máte 20 Kč a kupte mi Forda!“ Voják řekne: „Provedu!“ a jde. Druhý důstojník říká: „To nic není, já mám většího blbce!“ Zavolá vojína a říká: „Víte, kde bydlím? Tak se běžte podívat, zda jsem doma!“ Vojín řekne „Provedu!“ a jde. Venku se ti dva vojíni potkají a diskutují, jak mají blbé oficíry. Jeden říká: „Ten můj blbec mě dal 20 Kč a poslal, ať mu koupím auto – a přitom je sobota, mají zavřeno!“ Druhý říká: „A ten můj mě poslal, abych se podíval, zda je doma. A přitom – před sebou má telefon, může se přece zeptat!“
Důstojník vyřizuje stížnost na kvalitu chleba: „Vojáci by neměli dělat takový povyk okolo maličkostí, vojíne. Kdyby měl takový chleba Napoleon, když překračoval Alpy, snědl by ho s radostí.“ Vojín hbitě odpovídá: „Ano, pane, ale tou dobou byl ten chleba čerstvý.“
Generál se ptá tří tankistů: „Co uděláte, když vás napadne nepřátelské letadlo?“ První: „Vyskočím z tanku a schovám se.“ Druhý: „Opětuji palbu, pane generále.“ Třetí: „Oklamu ho, pane generále.“ Překvapený generál: „Jak chcete pilota oklamat?“ Tankista: „Jednoduše – hodím směrovku vpravo, a odbočím doleva.“
Na jedné obchodní lodi za války kapitán říká poručíkovi: „Dojdi do podpalubí a řekni chlapům, že se balíme a vypadnem, míří na nás torpédo a za minutu je tady!“ Poručík jde do podpalubí a říká chlapům: „Vsaďte se, že když ho vytáhnu a bacím s ním o stůl, tak se loď potopí.“ Oni nevěří a tak ho vytáhne a třískne s ním o stůl. Loď se roztříští a když tak plavou v moři plném trosek, kapitán řve na poručíka: „Sakra, co jste v tom podpalubí provedli? To torpédo nás minulo.“
Sedí za druhé světové války kapitán sovětské armády v zákopu a piluje si nehty. Přiběhne Rudoarmějec: „Soudruhu kapitáne, Němci jdou!“ „Oh, a jsou to hezcí hoši?“ „Ne!“ „Tak palte!“
Na nástupu: „Vojsko. Jsem váš nový velitel. Podplukovník Kotek. Pro koktavé – Čenda!“
Malá Mařenka budí ve 3 ráno otce: „Tatínku já chci vidět slonečky“ „Teď ne Mařenko, víš, že teď se musí spinkat.“ „Ale já chci vidět slonečky!“ „Už jsem ti minule říkal, že se to nesmí dělat.“ „Ale já moc moc chci! Když mi neukážeš slonečky, tak řeknu mamince, že jseš na mě zlej!“ „No tak teda dobře. Ale naposled, je ti to jasný!“ Otec jde k telefonu, vytočí číslo a povídá: „Dobrý den, tady major Novák. Vyhlašte 3.chemické rotě poplach!“
Na vojně: „Jak chcete udělat zbrojní pas, když ani netrefíte zpátky z opušťáku?“
Co byla válka ve Vietnamu? . . To bílí poslali černé do země žlutých, bojovat za zájmy země, kterou ukradli červeným.
Noc, moře, tma, mlha. „Kapitáne, neznámá loď na kolizním kursu asi 2 kilometry před námi.“ Kapitan skočí k vysílačce: „Hej, vy tam, změňte kurs o 10 stupňů na jih!“ Okamžitě se ozve odpověď: „Vy změňte kurs o 10 stupňů na sever.“ „Tady je kapitán Peterson. Ihned změňte kurs k jihu!“ „Tady je desátník Harris. Změňte kurs vy.“ „Hergot, chlape, Okamžitě se stočte k jihu nebo vás degraduju. Tady je zatracená bitevní loď!“ „Sorry, kapitáne, ale kurs musíte změnit vy. Tady je zatracenej maják.“
Pepa se vytahoval před kamarádem, že jeho sestra se přestrojila za chlapa a šla do armády. Kamarád se diví: „Hele, ale to se s nima musí i sprchovat, převlíkat a všechno, ne?“ „No, to jo.“ „A to na to jako nepřijdou?“ „Přijdou… ale myslíš, že to někdo řekne?“
Sedí voják na pařezu a cucá patronu. Najednou patrona bouchne a roztrhne mu pusu od ucha k uchu. Přijde druhý voják a říká: „Ty blbče, ty se tomu směješ, ale mohlo tě to zabit!“
Nastoupená jednotka na americké vojenské základně. Vpředu velitel: „Kdo z vás stiskl ten červenej knoflík?“ Nic „Ptám se, kdo zmáčkl ten knoflík?“ Zase nic „Naposledy se ptám, kdo zmáčkl ten knoflík?“ Hrobové ticho. Velitel tedy mávne rukou a řekne: „Ále co, čert vem Nový Zéland.“
„Vojáci, teď se budete plazit po rovné zemi!“ velí nastoupené jednotce kapitán. „Země je kulatá!“ ozve se z jednotky. „Kdo to řekl?“ „Koperník.“ odpovídá hlas. „Koperník, pět kroků vystoupit!“
Velitel hřímá před nastoupenou jednotkou: „Vojáci! Pamatujte si, že ve vzduchu není jenom dusík a kyslík, ale i vzácné plyny, jako heligon, aragon, paragon a další!“ Vojáci se samozřejmě dají do smíchu. Velitel se rozzuří a zařve: „Soudruzi, já to vědět nemusím, já nejsem meteorolog, já jsem chemik!“
Velitel roty říká vojínům: „Zítra jdeme do divadla na Figarovu svatbu. Přijďte vzorně upraveni.“ Druhého dne se sejdou před divadlem a všichni jsou vzorně oblečeni a v rukou drží malý dárek. Velitel se jich zeptá: „Proč jste přinesli ty dárky?“ A vojáci odpoví: „Jdeme přece na svatbu, ne?“ „To není opravdová svatba,“ praví velitel. „To je divadelní hra.“ Za chvíli šeptá jeden vojín druhému: „Teď se machří, ale když jsme šli minule na Labutí jezero, nesl největší pytel s chlebem.“
V kupe vlaku jedou: voják, lampasák a matka s dcerou. Vlak vjede do tunelu. Ozve se mlasknutí polibku a pak hrozná facka. Lampasák si mysli: „Voják si užívá a mě za to fackuji.“ Matka si mysli: „To mám ale slušně vychovanou dceru.“ Dcera si mysli: „Kdyby ten voják nebyl takové dřevo, tak si mě nemůže splést s matkou.“ Voják si myslí: „Až příště vjedeme do tunelu, tak zase mlasknu a střelím mu ještě větší.“