KATEGORIE: Vtipy o vánocích

Ptá se matka svého syna: „Kdo tě naučil říkat slovo zatraceně?”
„Ježíšek.”
„Nelži.”
„Přísahám. Když nesl dárky do pokoje, praštil se o stůl a řekl právě tohle.”

Jsou dva sourozenci, chlapeček a holčička, a přijdou Vánoce. Holčička dostane velikánskou kupu dárků, ale chlapeček jenom kopací míč. Holčička se mu posmívá: „Kiš, kiš, ty máš jenom míč a já mám hromadu dárků!”
Chlapeček se jen záhadně usměje a prohodí: „To víš, někdo má jenom míč, někdo zase rakovinu!”

„Ti věštci měli pravdu, že roku 2000 bude konec světa!” s hrůzou zjistil vánoční kapr pod paličkou.

„Pane šéf, můžete mi dát zítra volno?” ptá se v práci pan Urbánek. „Manželka chce, abych jí pomohl s vánočním úklidem.”
„Z takového důvodu vám přece nebudu dávat volno!” rezolutně to odmítne ředitel.
„Děkuji,” oddechne si zaměstnanec. „Věděl jsem, že je na vás spolehnutí.”

Cyril s Ignácem sedí před Vánocemi v hospodě a pořád tak dumají, co těm svým starým koupit. Cyril si s tou svojí neví rady, a tak se ptá Ignáce: „Ty, co chce ta tvoje drahá polovička nadělit?”
„Kožich, prý z činčily, či co je to za ptáka.”
„A ty máš tolik korun?”
„Co tě vede, Cyrile, koupil jsem jí kladivo, aby si takové nápady vymlátila z hlavy!”

Jedna cikánka měla devět dětí a když se jí narodilo desáté, rozhodla se, že si ho už nenechá, protože by ho nemohla uživit, nedostala by na něj přídavky atd. Ale co s ním? Najednou si vzpoměla, že její sousedka nemůže mít děti, tak že jí ho dá. Přišla za sousedkou, paní Novákovou, a řekla jí: „Paní Nováková, vy jste taková milá paní, nechtěla byste moje děcko? Já jich mám už hodně, vy nemáte žádné a jistě by se u vás mělo dobře.”
Paní Nováková chvíli váhala, ale nakonec si dítě vzala. Bylo zrovna před Vánocemi, klid, pohoda. Uplynul rok a ve stejnou dobu, zase o Vánocích, přišla cikánka za paní Novákovou s dalším děckem a znovu říká, jak je ten její divoký a že se to zase stalo a ona, že si to děcko nemůže nechat.
Paní Nováková opět váhá, ale nakonec se rozhodne a dítě si vezme. Uplyne další rok, opět před Vánocemi, tatáž situace, další děcko. Cikánce už to je trapné jít za paní Novákovou, a tak pošle cikána, ať jí ho zkusí vnutit.
Cikán tedy zazvonil u Nováků s dítětem v náruči a začal starou písničku, jestli by… a když jsou ty Vánoce. Paní Nováková na chvíli odešla a pak odmítla: „Pane Baláž, děkujeme, ale my jsme se s manželem dohodli, že letos budeme mít kapra!”

„Miláčku, co dáme mojí mamince k Vánocům? Vloni jsme jí koupili křeslo, co by se k tomu hodilo?”
„Co tak elektrický proud?”

„Jak jste mohl, obžalovaný, na Vánoce, v čas lásky a porozumění vraždit?” nechápe soudce.
„Chtěl jsem udělat aspoň jednou za rok dobrý skutek, a tak jsem zastřelil sousedovi tchyni.”

Říká policajt o Vánocích kolegům: „To jsem zvědavej, kolik zítra Pán Bůh hodí.”
„Prosím tě, co by měl jako Pán Bůh házet?” diví se oni.
„To nevím, ale zítra bude Boží hod.”

Cikánka závistivě pozoruje sousedovu novou Fabii a povzdechne si: „Kdyby mi dal Ježíšek pod stromeček taky takové auto!”
Zaslechne to Dežo: „Tak dobře, když si to přeješ. Ale budeme ho muset parkovat u jiného baráku, aby to soused nepoznal.”

Výzva ekologů: Šetřete naše lesy – do pokoje si místo vánočního stromečku postavte policajta! Zelený je, hvězdičky má taky, i koule mu visí! A jestli budete mít štěstí na dopraváka, zabliká vám i červeným světýlkem…

Do myslivny zavítá v noci Santa Claus, veliký ranec dárků na zádech. Myslivec vyskočí z postele, popadne flintu a namíří ji na nebohého Santu. Pak se dá do hlasitého lamentování: „Takového drzého pytláka jsem ještě neviděl! Klidně si přijít i s úlovkem přímo do hájovny, a ještě uprostřed noci!”

Mladičký námořník se seznámil s dámou, která pro něho byla velmi přitažlivá, protože mu v mnohém připomínala jeho laskavou a pečlivou maminku. Námořník poslušně odešel s dámou do jejího bytu a na loď se vrátil až po půlnoci, strhaný a s očima plnýma slz.
„Co se ti stalo?” ptají se ho starší kamarádi.
„To je strašné,” naříká mořský vlček, „to je hrozné!”
„Co to s tebou, člověče, udělala?”
„Řekla mi, že žádný Ježíšek není!”

Santa Claus volá generálnímu řediteli Tesca: „Dobrý den, smím vás poprosit o jednu malou laskavost?”
„Ale samozřejmě, Santo. Co potřebujete?”
„Pošlu za vámi asi sto tisíc klientů, tak kdybyste to s nimi mohl vyřídit.”

„Správná žena má být o Vánocích jako ryba,” mudruje pan Vocásek.
„Jak to myslíš?” zajímá se Bořek Karásek.
„Má držet hubu a mít penízky.”

„Počkej, nechoď sem!” křičí na manželku z ložnice pan Hanák. „Já ti ještě musím zabalit ty náušnice…!”

Po pěti letech se tatínek s maminkou opět udobřili. Maminka na tatínka po dlouhé době opět promluvila. Vidím ten krásný okamžik jako dnes. Bylo to u štědrovečerní večeře.
Řekla mu: „Žer!”

Baví se tři známí.
„Letos jsem slavil Vánoce v Krkonoších,” říká první, „a strašný – skoro žádnej sníh, prostě trapas.”
Druhý se přidá: „To já jsem letěl s rodinou na Kanáry. Počasí krásný, všechno, ale manželka trvala na tom, že s sebou musíme vzít tchyni… a to byl kámen úrazu… na tak hrozný Vánoce ještě dlouho nezapomenu!”
Nakonec povídá třetí: „To já jsem byl letos s kamarády v hospodě a chlastal… Cestou domů mě čapli policajti, Vánoce jsem strávil na záchytce… tak povedený Vánoce už jsem roky nezažil!”

Pepíček dostane pod stromeček obálku se stovkou. Maminka: „Jakpak se říká tetičce?”
Pepíček: „Stará držgrešle?”

Baví se dva školáci o tom, co si přejí k Vánocům. První prozrazuje: „Já to mám vymyšlený, chtěl bych tampón.”
Druhý na to: „Hele, a víš vůbec, na co to je?”
„Ne, ale musí to být super, dá se s tím lyžovat, jezdit na kole, plavat…”