Stojí dva ve frontě na berňáku. První vejde dovnitř a zachvíli vyleze úplně nahý. Druhý na něj chvíli čumí a pak taky vleze dovnitř. Když se vrátí, je taky nahý a má černou pásku přes oči, v prdeli špunt a uzel na péru. Ten první se ho ptá, co se stalo.
„No, neplatil jsem daně a dlužím, na koho se podívám. Tak mi zarazili světlo, plyn a vodu!”
KATEGORIE: Vtipy o penězích a nákupech
Zákazník křísí vedoucího samoobsluhy: „Člověče, vy opravdu nerozumíte žertu. Vypadám snad jako kontrolor?”
Přijde muž do potravin a chce hořčici. Prodavačka mu ji dá, on ji otevře a začne si ji cpát do ucha. Jak ji cpe, tak cpe, až si ji tam nacpe celou. Druhý den přijde znovu a znova ta samá situace. Zase chce hořčici. Zase si ji cpe do ucha.
Třetí den to už prodavačce nedalo a zamane si, že až přijde, řekne mu, že hořčici nemají. Tak se i stalo. Muž přišel a chtěl hořčici. Prodavačka na to: „Hořčici nemáme.”
Muž jí říká: „Tak bych prosil marmeládu.”
Dá mu tedy marmeládu a muž si ji začne cpát do ucha. Prodavačka už to nevydrží a zeptá se: „Proč si cpete do ucha tu marmeládu?”
„Protože nemáte hořčici!”
Fronta před úřadem je předlouhá.
„Jak to tady dlouho trvá?“ táže se ženy s dítětem v náručí příchozí.
„Ani se neptejte, když jsem přišla, byla jsem v šestém měsíci!“
„Jaký je nejrozšířenější typ českého úspěšného podnikání?“
„Snad bankovnictví, ne?“
„Ne, podvodnictví!“
Ptá se nóbl dáma v kožešnictví: „Je ta liščí kůže opravdu nepromokavá?“
„Ovšem, madam,“ ujišťuje ji prodavačka. „Už jste někdy viděla lišku s deštníkem?“
„Prosil bych kilo zelí,“ říká chlápek v zelenině.
Prodavač se táže: „A máte na něj něco?“
„Ano,“ odpovídá zákazník. „Chuť!“
Chlápek vejde do obchodu s potřebami pro kuřáky a říká prodavačce: „Chtěl bych černé polobotky číslo čtyřicet dva.“
„Promiňte, my tu ale prodáváme jen potřeby pro kuřáky!“
„A vy si myslíte, že kuřáci chodí bosi?“
Malá holčička se ráno probudí a přijde do kuchyně. A tam uvidí nahého chlapa. Ptá se: „Vy jste náš nový Baby Sitter?”
On se zarazí a odpoví: „Ne, já jsem váš nový Motherfucker.”
Do hodinářství vejde zákaznice: „Poslyšte, pane vedoucí, když jsem tady před měsícem kupovala tyhle hodinky, říkal jste, že mi vydrží do konce života…”
Vedoucí odvětí: „Ano, milostivá, ale tenkrát jste vypadala strašně!”
Zákazník faxuje: „S dodávkou zboží jsem spokojen, dodejte ještě 25 tisíc kusů.”
Výrobce faxuje: „Zboží připraveno k expedici, odešleme okamžitě po zaplacení předchozí dodávky.”
Zákazník faxuje: „Stornujte objednávku, tak dlouho čekat nemohu!”
Pan Novák kupuje noviny a při placení zjistí, že si zapomněl peněženku doma. Ochotný trafikant mu povídá: „Ty noviny mně můžete zaplatit i zítra.“
„A co když dnes umřu?“
„Jéjda, to by se také nic nestalo.“
Po třech hodinách strávených ve frontě na finančním úřadě a jednáním s otrávenými mizerně placenými úředníky, se vytočený chlápek vydal do supermarketu koupit synkovi baseballovou pálku. U pultu se ho prodavačka ptá: „Budete platit kartou nebo hotově?”
Chlápek naštvaně vyhrkne: „Hotově!”
Pak si uvědomí, že ta prodavačka si takové chování nezaslouží a vysvětluje: „Promiňte, strávil jsem dopoledne na finančním úřadě…”
„Nic se nestalo… Chcete tu pálku zabalit, nebo se tam ještě vracíte?”
Je krásné ráno. Chlapeček se probouzí a vidí ve svém pokoji modrého králíka.
„Kdo jsi?“
„Já jsem Azurit.“
„A co tu děláš?“
„Kradu ti rifle.“
„A budeš tady, až se vrátím?“
„No ty jsi asi vadnej, ne?“
Vejde pán do realitní kanceláře a koktá: „J-j-já b-bych si chtěl ko-koupit dům, co máte?”
„Pane, jak na vás koukám, tak pro vás asi nic,” zhodnotí ho úředník.
Koktavec se nenechá odradit a ukáže na jeden obrázek v katalogu: „A co t-tenhle?”
„Ten je za šest milionů,” oznamuje úředník. „Na ten určitě nemáte.”
Zákazník ukazuje dál: „A ten-hle?”
Úředník vrtí hlavou a povídá: „Ten je za deset milionů.”
Pán ukáže na největší obrázek a praví: „J-já si vezmu t-tenhle.”
„Ale pane, ten stojí dvacet milionů!” upozorňuje ho úředník. „Máte na něj?”
Pán hrdě oznamuje: „J-já m-mám še-šedesát milionů!”
„A kde jste je vzal?” diví se úředník.
Zákazník na to: „Vy-vy-vyhrál jsem je!”
Úředník si hvízdne: „Fíha! Já vyhrát šedesát milionů, tak mě klepne pepka!”
Pán vykoktá: „M-m-mě to-o jenom lí-í-zlo.”
Zlobí se žena na manžela, multimilionáře: „Příště, až ti řeknu, kup čínu, znamená to jídlo!“
„Máslo je dneska dražší,“ upozorňuje dědu prodavačka v potravinách.
„Nevadí,“ praví stařík, „dejte mi včerejší.“
Letí vrtulník, najednou z něho vyskočí chlapec, zatáhne za špagátek, z batůžku mu vylétne padák a kluk se snese k zemi. Za chvilku skáče další, a taky všechno v pohodě. Nakonec skáče třetí, zatáhne za šňůrku a z batůžku se mu začnou sypat jogurty. Mezi nimi je i vzkaz: „Milý Filípku, babička Ti opět nabalila trochu Monte…”
Říká pán u okénka paní pokladní: „Slečno, vy jste se spletla o dvě stě padesát korun!”
„To jste měl říct hned, teď už je pozdě.”
„Co se dá dělat, tak si je nechám.”
Přijde zákazník do takového toho malého krámku na všechno a ptá se: „Prosím vás, máte doutníky?”
„Jistě, tamhle v tom levém regálu.”
Zákazník se natáhl do regálu, vytáhl doutník a zapalovač, když na něj prodavač volá: „Pane, tady se nesmí kouřit.”
„Proč ne, když prodáváte doutníky?”
„Taky prodáváme toaletní papír!”