KATEGORIE: Vtipy o kostelu

Včera jsem se stal Svědkem Jehovovým. Ne kvůli té víře, ale aby mi přestali
otravovat u dveří.

Papež schválil novou antikoncepční pilulku pro katolické ženy.
Váží dvě tuny – opře se o dveře a manžel nemůže dovnitř.

Přijde jeptiška do lékárny a chce si koupit antikoncepční pilulky. Lékárník
se na ni udiveně dívá:
„Vy, jeptiška, chcete antikoncepci?“
„Ta není pro mě, ale pro mou nejmladší dceru!“

Tatínek ležel v neděli u televize, když do pokoje vstoupil jeho syn, v obleku a
botách připraven jít na nedělní mši. Ptá se:
„Tati, mám otázku.“
„Copak?“ řekne tatínek, anuž by jeho oči opustily obrazovku.
„Kdy budu tak velký, abych už taky nemusel chodit do kostela?“

Po kázání přijde k faráři kostelník
a s autoritou školníkům a
kostelníkům vlastní ho kárá: “
Dneska jste to kázání nějak odflákl,
pane faráři. Dokonce i já jsem mu
rozumněl!“

Dva kluci jdou domů z nedělní školy a oba mají plnou hlavu přemýšlení o věcech, které se dnes dozvěděli. Jeden nakonec povídá:
„Co myslíš, jak to je s tím ďáblem, o kterém dnes páter mluvil?“
Druhý zamyšleně odpověděl:
„Víš, jak to bylo s Ježíškem a Mikulášem… Určitě to zase bude tvůj táta.“

Dva faráři po práci sedí v pěkném počasí na lavičce před farou a popíjejí
červeného vína.
„Co myslíte, bratře, dožijeme my se toho, až Vatikán vydá dekret o zrušení celibátu?“
„Nevím, bratře, my ještě asi ne, ale naše děti už určite.“

Jede takhle jeptiška autobusem, na ruce ma sádru. Přisedne si k ní kněz a ptá se:
„Co se vám stalo, sestro?“
„Uklouzla jsem ve vaně, otče.“
Za nimi jedou dva somráci a jeden se ptá druhého:
„Ty, vole, co je to vana?“
„Nevím, copak jsem katolík?!“

Místní kněz vysvětloval svým ovečkám, jaký je rozdíl mezi jistotou a vírou:
„Tady v první řadě sedí sedlák Majer se ženou a třemi dětmi. Ona ví, že
jsou to její děti – to je jistota. Naproti tomu on věří, že jsou to jeho děti.“

Farář není policajt, a tak ti nemusí předčítat tvoje práva předtím, než
vyslechne tvoji zpověď.

Rybaří takhle jeden farář ve Vltavě
pod Vyšehradem a vytáhne
zatou rybku. Jak už to tak zlaté rybky
dělají, tak i tato prosí,
že když bude puštěna zpátky do vody,
splní svému dobrodinci přání.
Farář se podiví, že se rybce chce nazpátek
do té špinavé vody, pak
ji však pustí a vyslovuje své přání: “
Co kdybys udělala něco s tou
válkou v Kosovu…“ “
Hele“, odvětí rybka, “
já jsem jenom obyčejná
malá vltavská zlatá rybka…
Války – to je na mne moc. Zkus si
přát něco jinýho.“ „Taky
bych si přál, aby farníci v mojem sboru
byli zbožní, trpěliví a milí.“
Rybička se chvilku zamyslí a pak
říká: „Kde že je ta válka…?“

Přítel byl tuhle na velikonoční mši v kostele. Když odcházel, zastavil ho u
dveří kněz a povídá:
„Měl byste se přidat k armádě Páně.“
„Ale já už v armádě Páně jsem!“
„Jo? A jak je možné, že vás vídám jen o vánocích a o velikonocích?“
„Já jsem totiž v tajné službě.“

Ke zpovědi přijde žena, která říká, že má hříšné myšlenky:
„Když se svléknu a postavím se před zrcadlo, myslím si, že jsem krásná a svůdná.“
Farář nakoukne do zpovědnice a povídá:
„Dcero, to není hřích, to je omyl.“

Ráno po svatbě v Káni
Galilejské… Hosté se pomalu
probouzejí, většina z nich se
drží za hlavu a sténá. Jeden zvláště
„prejásaný a prepitý“
muž prosí: „Já mám takovou žízeň! Skočte
někdo pro vodu…“ Ježíš se
zvedne, že tedy půjde, když vtom
všichni svorně vykřiknou: „NE! Ty už ne…“

Po nedělní mši říká synek mámě:
„Mami, až budu velký, chci být knězem!“
„No, nemám nic proti, ale co tě k tomu tak najednou vede?“
„No, stejně musím každou neděli chodit do kostela a myslím, že bude o dost
zábavnější stát a řečnit než sedět a poslouchat.“

Sedí babička v parku na lavičce a
modlí se: „Pane, já už jsem
zase nevyšla s důchodem, pošli mi,
prosím, nějak stovku.“
Zaslechne to nějaký mladý muž a říká
jí: „Prosím vás, babičko,
přece nebudete věřit takovým pověrám…
Tady máte padesátikorunu a
už se nemodlete.“ Babička chvilku
počká, až se onen muž vzdálí a
pak říká: „Děkuju Ti Pane. A příště
mi to, prosím, neposílej po
takovém neznabohovi.“

Byl jeden Skot, co se každý den po 30 let modlil, aby vyhrál výhru v loterii. Pak zahřměl z nebes hlas:
„Synu, kup si aspoň jeden los!“

Víte, jak se nejsnadněji zařídí, aby jeptiška otěhotněla?
Oblečte ji jako ministranta!

Jde babka do kostela, ale zjistí, že zapomněla vypnout sporák. Tak se aspoň pomodlí: ,,Andělíčku, můj strážníčku, opatruj mou dvojplotýnku a přepni ji ze šestky aspoň na jedničku.´

Malá holčička se šla do kostela pomodlit. Klekla před sochou Panny Marie s
Ježíšem v náručí a povídá:
„Panno Marie, nevím, zda mám vstoupit do kláštera. Poraď mi. Jestli
mám vstoupit do kláštera, pokývej hlavou.“
Upřeně se na sochu podívala a neviňátko v Mariině náručí kývlo hlavou. Holčička na to:
„Tebe jsem se neptala, ptala jsem se tvé matky!“