„Opilý muž přišel pozdě večer domů. Zůstal stát v obýváku a koukal jak se kolem vše točí.
Manželka se ptá: „Karle, ty si nepůjdeš lehnout?“
„Hík… půjdu, škyt… jen co pojede kolem mě postel.“
KATEGORIE: Vtipy o alkoholu a opilcích
Jednou večer se takhle policista postavil naproti jednomu baru a čekal, jestli po zavíračce chytne někoho pro alkohol za volantem. Když začali z baru vycházet lidi, hned si všiml jednoho, který se doslova vypotácel a začal se motat mezi auty. Vyzkoušel klíčky u pěti z nich, než našel svoje. Pak seděl pět minut na předním sedadle ohnutý pod volant a zápasil s klíčky. Tou dobou už všichni ostatní hosté vyšli z baru a odjeli. Když konečně motor naskočil, policista neváhal a vyrazil kupředu. Postavil se před rozjíždějící auto. Nechal muže vystoupit a fouknout do balónku. A nic! Policajt udiveně říká: Sakra, jak je tohle možné? A chlápek mu povídá: No, dneska sem byl jako volavka určenej já.
Host si objednává pivo.
„A přejete si světlé nebo černé?“
„No, dovolte, co je vám po tom?“
V Anglii se konaly velké pivní slavnosti a po jejich skončení se v místním VIP baru potkali šéfové velkých pivovarů. Chlápek od Budweiserů povídá barmanovi:
„Přineste mi pohár tekutého zlata, dokonale vychlazený Budweiser.“
Ředitel britské pobočky Heinekenu povídá:
„Přineste mi půllitr krále piv, Heinekena.“
A ředitel Guinessu usedne k nim a povídá barmanovi:
„Přineste mi kolu.“
Barman se zarazí, ale bez mrknutí oka před něj postaví kolu. Vedle sedící šéf Budweiseru se vyjeveně ptá:
„Ty si nedáš Guinesse ?!?“
„No, když jsem zjistil, že vy nepijete opravdový pivo, nechtěl jsem trhat partu.“
Sejdou se takhle milovníci vína a popíjejí. V tom se jeden začne chlubit, že dokáže podle chuti poznat, odkud víno pochází. Tak mu tedy nalejí sklenku, on ochutná a povídá: „Hmm, cítím v tom to ostré slunce… zajímavý chuťový ocas… to bude z Jižní Francie!“
„Ano! Opravdu. To je neuvěřitelné!“ Tak mu dají další sklenku, ať ochutná.
„Hmm, to poznám hnedka, to je z vinice Franty Vocálka!“
„Opravdu! Jak je jen tohle možné?!“
Tak se rozhodnou do té sklenice nachcat, podají mu to, on ochutná a udiveně povídá: „Hmm, to je zvláštní… divný.. to je moč! Ale, hmm… cítím tam cukr…. hmm…. Tondo, ty máš cukrovku!“
„Ty takovej sportovec, lyžař a piješ slivovici?“
„Co se divíš, zítra neskáču, ale jedu slalom.“
„Jedno pivo,“ poroučí si host. Číšník přinese evidentního napěněného podmíráka.
„Dotočte to, prosím.“
„To není třeba, to dojde.“
Host po chvíli odchází:
„Platim!“
„Bude to 15 Kč.“
Host mu podá desetikorunu.
„Ale říkal jsem 15 Kč!“
„To je v pořádku, to dojde.“
Velmi podnapilý občan se vypotácí z hospody. Potká ho starosta a domlouvá mu: „Jsi na špatné cestě, Ferdo. Nestydíš se?“
„Proč já? Ať se špatnou cestu stydí obec.“
V armádě:
„Vojáku, vy nevíte, že pití vína ve velkém množství zabíjí?“
„Voják se nesmí smrti bát, pane kapitáne!“