Khon a Roubíček jsou u moře. Khon se plácá ve vodě a volá na Roubíčka: „Roubíček, pojďte do vody!“
Roubíček se ohlédne a líně odvětí: „Co bych tam dělal, plavat neumím a chcát se mi taky nechce!“
Tag Archives: vtipné vtipy o židech
Na pohřbu bohatého Loewensteina pláče jeden ze smutečních hostů mnohem usedavěji než ostatní. Dojatý rabín mu polklepe na rameno a praví: „Je mi vás opravdu líto. Patříte do příbuzenstva?“ „Právě, že ne“, odpovídá muž, „proto tak pláču.“
Když Izraelci dobyli roku 1967 Jeruzelem, oznámili, že se dohodli s Jordánskem, jak si rozdělí Zeď nářků. Izrael si ponechá Zeď a Jordánsko nářky.
Křesťan, muslim a žid se dohadují, jak by se s Bohem rozdělili o své peníze.
Křesťan vysvětluje: „Nakreslím na zem kruh a vyhodím peníze do vzduchu. Co spadne dovnitř kruhu, dám Bohu, a co bude vně, to si ponechám.“
Muslim řekne: „Ne. Já nakreslím na zem kruh a vyhodím peníze do vzduchu. Co spadne vně kruhu, dám Bohu a co spadne dovnitř, to si ponechám.“
Ale žid řekne: „Ne, nemusím kreslit kruh. Vyhodím peníze prostě do vzduchu a co Bůh chce, to si ponechá.“
Ptá se student rabína: „Rebe, smí se při studiu Talmudu kouřit?“ „Ne, nesmí!“ Student zklamaně odejde, ale kamarád ho utěšuje: „Zeptal ses špatně, to musíš jinak: Rebe, smí se při kouření studovat Talmud?“ „Ano, smí…“
Kohn potká Rubinsteina. „Tak, jakpak si vede tvůj nejstarší, Izák?“ „Náramně, kdyby se tak vedlo každému právníkovi jako se vede jemu… Už ani neberte nové případy“ „A jak se vede tvé dceři Ester?“ “ To je ti dítě, právě se vrátila z evropského turné. vystupovala v nejlepších evropských koncertních síních.“ „A co dělá tvůj nejmladší Moše?“ „Co by dělal, má pořád ten stánek s obnošeným šatstvem. ale to ti řeknu, bez něj bychom všichni umřeli hlady.“
Promlouvá pan Khon k prokuristovi:
„Kouknou, pane Maier, voni sou u mně šestej rok! A šestej rok choděj pozdě do práce! Pátej rok mně vokrádaj! Čtyři roky se mi tahaj s manželkou, před měsícem mi sbouchli dceru!“
„Maier, já jich varuju! Eště to nejmenší – a vyrazím s nima dveře!“
Bankéř Blumenthal, pokřtěný žid, zasnoubil svého syna s dcerou velkoobchodníka Kohna, který se taky dal pokřtít. „takového zetě jsem si vždy přál“, vypráví Kohn přátelům, „sympatického křesťanského mladíka z dobré židovské rodiny.“
Potká Kohn Roubíčka a říká mu: „Je pravda, že máš 52 000 000?“
A Roubíček mu odpoví: „Je to pravda!“
Kohn se ho zeptá: „A jak si k nim přišel?“
Roubíček říká: „Přiletěl jsem do Ameriky a v kapse jsem měl 20 centů. Za těch 20 centů jsem si koupil jablko, to jablko jsem tak strašně vyleštil, že jsem ho prodal za dolar. Za ten dolar jsem nakoupil další jablka, pak mi umřel strejda a zdědil jsem 52 000 000.“
Paní Fleichsmanová platí účet v penziónu v jdenom izraelském letovisku. „Tak jakpak se jim u nás líbilo?“, vyzvídá majitel. „Popravdě řečeno, to jídlo co tu podávájí… Je příšerné…A takové mrňavé porce.“
Kněz, ministrant a rabín se dohadují, kdy vlastně začíná život. Kněz povídá, že život začíná početím.
Ministrant říká: „Promiňte, ale já si myslím, že zrozením.“
A rabín na to: „Je mi líto, ale oba se mýlíte. Život začíná tehdy, když děti odejdou z domova a pes chcípne.“
Ptá se student rabína: „Rebe, smí se při studiu Talmudu kouřit?“ „Ne, nesmí!“ Student zklamaně odejde, ale kamarád ho utěšuje: „Zeptal ses špatně, to musíš jinak: Rebe, smí se při kouření studovat Talmud?“ „Ano, smí…“
Pan Lévi se chce dát rozvést. Když se ho Rabín zeptá, proč, pan Lévi řekne, že jeho žena je frigidní a on je jí protivní. Rabín pošle pro paní Léviovou a požádá ji, aby pana Léviho v Rabínově přítomnosti políbila. Pan lévi obdrží dlouhý a vášnivý polibek. Rabín řekne „A to mi říkají oni, že tahle žena je frigidní? Vždyť je to ohňivá bytost.“ A pan Lévi na to „To ano, ale tohle je žena Nathana Léviho, já jsem Izidor.“
Kohn se náhle v synagóze skácí a je mrtev. Roubíček dostane za úkol na smutnou událost šetrně připravit jeho ženu. Zaklepe tedy u kohnů a když mu otevřou, zeptá se: „Bydlí tady vdova Kohnová?“ „Bydlí, jsem Kohnová, ale nejsem žádná vdova.“ „Chcete se vsadit?“
Izák Stein se plaví luxusním parníkem na moři se svou drahou Miri. V noci, když Izák tvrdě usnul, budí jej Miri se slovy: „Tam venku se něco děje, zdá se, že se loď potápí!“
„Co mně budíš, Miri! Je to snad moje loď?!“opáčí Izák.
Levi a Samuel kráčejí večer Centrálním Parkem. Najednou se před nimi objeví lupič, který na ně míří pistolí a žádá po nich všechny peníze, které mají u sebe. Levi vyndá z peněženky 100 dolarů a podává je Samuelovi: „Samueli, já skoro zapomněl, že jim dlužím 100 dolarů. Tady jsou.“
Epstein se dal prohlédnout u lékaře a při odchodu položí na stůl tři zlaté. Lékař ale praví: „Prohlídka u mě stojí deset zlatých.“ „Á promiňte“, odpovídá Epstein, „bylo mi řečeno, že stojí jen pět.“
Já Vám říkám, pane Mendl, jsou to teď ale zlé časy. Každý týden dosazuju do obchodu tisíc korun.“ „Tak proč obchod nezavřete?“, ptá se pan Mendl. „Nesmysl. Z čeho bych byl živ?“
Bůh se snaží někomu dát přikázání, ale všude ho vyhazují. V Americe, v Evropě… Jde takhle po poušti a vtom potká Mojžíše a říká: „Hej, Žide, nechceš přikázání?“ „A za kolik?“ „Zadarmo.“ „Tak to jich beru deset!“
Dva Židé z Haliče přijedou do Vídně a chtějí se tam ubytovat v hotelu U města Paříže. „Kolik u vás stojí dvoulůžkový pokoj?“ „To záleží na tom, ve kterém je poschodí. V přízemí tisíc šilinků, v 1. patře osm set, ve druhém šest set, ve třetím čtyři sta a ve čtvrtém tři sta. Židé poděkují a mají se k odchodu. „Zdají se pánům náše ceny příliš vysoké?“, ptá se ještě recepční. „To ne“, ujišťují ho oba, „Jenom hotel se nám zdá příliš nízký.“