Jsou takhle v synagoze dva židi
jeden je bohatý obchodník a modlí se, aby se mu povedl stamiliónový obchod,
druhý je obyčejný kramář a nutně potřebuje tisíc korun.
Chodí tam každý den a kramář se modlí:
„Jehovo, Jehovo, dej ať získám tisíc korun. Jehovo, Jehovo, dej ať získám tisíc korun.“
Ke konci třetího dne už to obchodník nevydrží a vrazí mu do ruky tisícovku se slovy:
„Tumáte a nerušej mi Jehovu!“
Tag Archives: vtipné vtipy o židech
Starý Kohn vzal synka do ZOO. Malý je z toho úplně u vytržení,
všechno obdivuje a najednou se neudrží a vykřikne:
„Ježíšmarjá, támhle mrdaj opice!“
Kohn mu cvakne pohlavek a říká:
„Pamatuj si, Moric, že slušně vychovaný židovský chlapec nežíká ‚Ježíšmarjá.'“
Po mnoha letech potká rabín svého žáka Icika. Ten přijede v drahém bouráku, luxusně oblečen a ověšen zlatem. Rabín se ptá:
„Tak co, Icik, jak se daří?“
„Ale, docela dobře.“
„A co děláš?“
„Obchoduju.“
„Obchoduješ? A jak to děláš? Matematiku jsi nikdy neuměl.“
„To máte jednoduché, rábi – za 1 dolar koupím, za 11 dolarů prodám, no a těch 10 procent provize mi stačí.“
Sára leží na smrtelný posteli:
„To bude hrůza, já to přímo vidím mejma vočima, Khon. Jen co umřu, začne tady Sodoma-Gomora. Ty začneš chlastat a začneš se tahat s tou courou z druhýho patra.“
„Víš co, Sára,“ povídá Khohn, „napřed umři, a pak uvidíme!“
Paní Posilesová je vdova a má tři děti. Pan Pollak je vdovec a má dvě děti. Oba se poznali, zamilovali a pak se vzdali a měli spolu děti. Za nějaký čas přijde pan Pollak domů a slyší stršný řev. „Co je to za rámus?“, ptá se manželky. „Nic. To jen se tvoje děti a moje děti perou s našimi dětmi.“
Kněz a rabín vedli kostelík a synagogu na jedné ulici naproti sobě. Protože měli stejný časový plán, rozhodli se, že si společně koupí auto. Když jej zakoupili, zaparkovali jej mezi svými pracovišti. Za chvilku rabín vykoukl ven a vidí, jak kněz cáká na auto vodu. Protože bylo nové a nepotřebovalo umýt, šel se zeptat, co jako kněz dělá. „Žehnám mu svěcenou vodou.“Rabín chvilku váhal, pak spěšně vešel do synagogy, za moment vyšel ven s pilkou, došel ke kufru auta a uřízl tři cenťáky z výfuku.
Jak poznáte, že je někdo napůl Žid a napůl křesťan? Když jde ke zpovědi, vede s sebou svého právníka!
V koncentráku se ptá esesák žida:
„Žide, co to chroupeš?“
„Pecku.“
„A kdes k ní přišel?“
„Támhle za rohem jich je plný hovno!“
Ptá se chlapík Izáka. „Izáku prosím tě jak to vy židé děláte, že všichni obchodníci jste tak bohatí?“
„No to máš tak příteli“ odvětí Izák. Představ si, že prodávám knoflíky. Jeden koupím za 5 korun, obratem ho prodám za 10 koruna a z těch 5 % jen tak, tak vyžiju“
Ráno kouká Khonová do zrcadla, pozorně si prohlíží obličej, z jedné strany, z druhé strany a říká: „Tak tohle Ti teda přeju, Khon!!“
Co se stane, když žid narazí do zdi při plné erekci?Zlomí si nos.
Levi a Samuel kráčejí večer Centrálním Parkem. Najednou se před nimi objeví lupič, který na ně míří pistolí a žádá po nich všechny peníze, které mají u sebe. Levi vyndá z peněženky 100 dolarů a podává je Samuelovi: „Samueli, já skoro zapomněl, že jim dlužím 100 dolarů. Tady jsou.“
Německý voják volá:
“ hej žide co lezeš přes ty vratatatatatatá „…
„Poslouchaj, Kohn, co by dělali, kdyby narazili v poušti na lva?“ „Vzal bych flintu a zastřelil ho.“ „A kdyby neměli flintu?“ „Tak ho picnu revolverem.“ „A kdyby neměli revolver?“ „Tak ho uškrtím páskem.“ „A co když nemaj pásek?“ „Tak mu narvu kožich do chřtánu a zadusím ho.“ „Ale jdou, Kohn, na poušti takový vedro, kde by vzali kožich?“ „Hele voni, Pick, komu vlastně fanděj, mně a nebo tý bestii.“
Khon potká Roubíčka.
„Tak koukám, Roubíček, jejich Sára se vdala?!“
„Nevdala,“ odpoví Roubíček.
Khon zaraženě: „Ale já viděl Sáru, jak v parku kojí dítě.“
A Roubíček: „Má čas, má mlíko, tak proč by nekojila?!“
Na dveře paní Gimpelové zabušil žebrák. „Paní, mám hlad, jsou od tý dobroty a dají mi něco k jídlu. Pěkně jich prosím.“ „Moc toho nemám“, paní Gimpelová nato „chtěli by la trochu nudlí ze včerejška?“ „Jak rád“, praví žebrák. „Výborně, tak přijdou zítra touhle dobou“.
Angličan, Ir, Francouz a Žid letí letadlem když to náhle začne padat k zemi. „Dohodneme se“, navrhuje Angličan. „Ten, kdo to přežije, dá těm ostatním dvěstě liber jako výpomoc na cestu na onen svět a poděkování Bohu, že to přežil“. Letadlo spadne a Angličan to nepřežije. Zbylí tři mu jdou na pohřeb. Ir hodí na rakev dvěstě liber, také Francouz hodí na rakev dvěstě liber, podle dohody. Žid vypíše šek na šestset liber, hodí jej do hrobu a vezme si čtyři stovky zpátky.
Eichelbaum se chlubí, jakou má krásnou ženu. Abeles si ho vezme stranou. „Poslouchaj, oni opravdu nevědí, , že jejich žena má milence?“ „No a?“, odvětí klidně Eichelbaum, „Já se radši podílim padesáti procenty na dobrém kšeftu než sty procenty na špatném.“
Dohazovač přivede svého klienta do rodiny budoucí nevěsty. „Kouknou jaká nóbl rodina! Podívaj se kolem. Všude samý porcelán a stříbro.“ „Co když to všechno je ale jen vypůjčené“, pochybuje budoucí ženich. „Nesmysl“, prohlašuje dohazovač, „těm přece nikdo už nepůjčí.“
Rosenzweig a Blumenfeld sedí na galerii izraelského parlamentu a sledují jednání. Levicový řečník horlí z tribuny proti vládě: „Styďte se, zaprodali jste Izrael Američanům!“ Rosenzweig nadšeně tleská. Po chvíli řečník z pravicové strany hřímá: „Hanba Vám, zaprodali jste Izrael Rusům.“ Rosenzweig znovu nadšeně tleská. „Poslechnou, Rosenzweig, je tohle od nich charakterní jednání? Jednou tleskaj, že vláda prodá stát Američanům a podruhé, že ho prodá Rusům.“ „Ale Blumenfeld, jak bych netleskal, když někdo dokáže takový ksindl zboží prodat dvakrát.“