Tag Archives: vtipné vtipy o práci (povolání)

Šéf přijímá sekretářku a říká: „Na zkouškách jste obstála dobře, hodnocení a doporučení vynikající, ale rád bych věděl, jestli umíte dobře počítat.“ „Samozřejmě perfektně.“ „Tak běžte do vedlejší místnosti, svlečte se a počítejte s tím, že jsem za chvíli u vás…“

Sem rýchly a vytrvalý!!!
Rychlo se unavím a dlouho mi to vydrží.

Do firmy nastoupí nová pohledná sekretářka. Ředitel i jeho náměstek i okukují a ředitel rozhodne, že s ní pojede hned na celý příští týden na služební cestu.
Po návratu se ho náměstek ptá, jaké to bylo.
„Bezva, ta tedy je, kam se hrabe moje žena,“ odpoví ředitel „a abys neřekl, že Ti nic nepřeju, příští týden s ní pojedeš zase Ty.“
Když se náměstek vrátí, ředitel se také vyptává, jaké to bylo.
„No bezva, takovou kočku jsem už hodně dlouho neměl, a měl jsi pravdu, kam se hrabe Tvoje žena!“

V pařížských obchodech je možno vidět luxusní zboží, na než má však málokdo peníze. Jednoho dne přišel jistý klenotník do takového svého obchodu a ptá se prodavače: „Byl tu někdo?“ „No ano, pane šéf.“ „Kdo?“ „Já.“ „A přišel i někdo jiný?“ „Ano.“ „A kdo?“ „No přece vy, pane šéf.“

„Proč tě vyhodili z práce?“ „Kvůli kašli.“
„Jak to? Za to, že jsi nemocný, přece nemůžeš.“
„No jo, ale já jsem kašlal na práci.“

„Sekretářka mi říká, ty má prcinko sametová,“ svěřuje se kapitán našeho raně kapitalistického průmyslu. „To je od ní rozkošné,“ míní přítel. „Myslíš?“ ptá se ředitel, „i na poradě náměstků?“

Přijde takhle jeden k doktorovi, že prej včera, když obšťastňoval tu svoji, spadl z postele a zlomil si ruku. Potom povídá:
„A pane doktor, nešlo by to napsat jako pracovní úraz? Víte, dělám na statku v rostlinné výrobě,“ a hned staví na stůl flašku slivovice.
„No konečně, proč ne. Ale co tam napíšu?“
„Víte, pane doktor, tak to já už mám promyšlené. Napište tam třeba: Při setí semene spadl ze staré mašiny.“

Jaký je rozdíl mezi česnekem, viagrou a ko*otem? Česnek prodlužuje život, viagra prodlužuje soulož a ko*ot prodlužuje porady…

Nový zaměstnanec je první den v práci. Zvedne telefon, vytočí číslo a řekne: „Doneste mi kafe a to tak, že rychle!“
V telefonu je chvilku ticho a poté se ze sluchátka ozve: „Co si to dovolujete? Víte vy vůbec, s kým mluvíte?“
„Ne, to opravdu nevím.“
„Jsem ředitel této společnosti, vy idiote!“
„A víte vy s kým mluvíte, vy idiote?“
„Ne, to nevím,“ odpovídá ředitel.
„Tak to je dobře!“ odpoví chlapík a zavěsí.

Stojí biolog, fyzik a matematik pred barákem, když do něj vejdou dva lidi.
Po nějaké době vyjdou tři. Biolog komentuje:
„To je jasný, rozmnožili se.“
Fyzik odporuje:
„Kdepak, to je chyba v měření!“
A matematik povídá:
„Ne ne vážení kolegové, teď tam vejde ještě jeden a nebude tam nikdo!“

Šéf: „Už po druhé Vás vidím spát u stolu, pane Vomáčka!“ „Velice lituji, prosím, ale našemu synáčkovi lezou zoubky, celé dny a noci řve a já nemůžu doma zamhouřit oko!“ „Hmm, a nemohl byste si ho brát sebou do kanceláře?“

Už 20 let jsem stavbyvedoucí a za tu dobu mi na hlavu nespadla žádná cihla.“ „Hm a co stavíte?“ „Silnice…“

V zaměstnání nechtěl jmenovaný vykonávat ani ty nejjednodušší práce s odůvodněním, že musí sedět. Doufáme, že mu v tomto směru vyhoví alespoň okresní soud.

Tři zesnulí jdou do nebe. Aby smazali všechny hříchy, které spáchali, musí vytrpět zlo, které napáchali při svém řemesle. První byl obuvník, druhý krejčí a třetí cukrář. První vstoupil dovnitř, a pak bylo slyšet bolestný křik. Když vyšel ven, ptali se ho, co že mu tam dělali: „Něco hrozného, přitloukli mi na nohy boty.“ Druhý šel dovnitř, zase slyšet křik, a když vyšel, tak se ho ptají: „Příšerné, přišili mi na tělo oblek.“ Cukrář povídá: „Co mně mohou provést, vždyť jsem byl jen cukrář.“ Vešel dovnitř. Začal se ozývat úplně hrozný řev. Když se cukrář vypotácel ven, ti dva se ptají, co bylo: „Ani se neptejte. Šlehali mi vejce…“

Ředitel povídá sekretářce: „Slečno, neviděla jste moje pero?“ „Ještě ne pane řediteli.“

Jeden květinář tuhle přišel o práci, ale mohl si za to sám. Vždycky popletl objednávky. Jedna žena dostala kytky, objednané manželem, který byl na služební cestě. Byla poněkud překvapena, když u kytice našla lísteček: „Přijměte naši upřímnou soustrast.“ Daleko více však byla překvapena právě ovdovělá žena, z jejíž kytice vypadl lísteček: „Je tu tepleji, než jsem myslel. Škoda, že tu nejsi také.“

Nápis na dveřích kaceláře: Odešel jsem na oběd. Pokud se nevrátím do 15:00, zůstal jsem tam i na večeři.

Přijde elektrikář na jednotku intenzivní péče, chvíli si prohlíží pacienty, všichni na přístrojích, a pak povídá: „Pořádně se nadechněte, budu měnit pojistky!“