Přijde prezident Bush do jedné školy. Uvnitř řekne svůj projev a pak řekne žákům, že se ho můžou na něco zeptat. Přihlásí se Bob a říká „Mám tři otázky:
1. Jak to že jste byl zvolen prezidentem, když jste po sečtení hlasů neměl nejvíc.
2. Nemyslíte, že útok na Hirošimu je největší teroristický útok v dějinách lidstva?
3. Proč jste zaútočil na Irák bezdůvodně?“
V tom však zazvoní a děti se rozeběhnou ven.
Po zvonění Bush opět vyzve děti, ať se ho zeptají na několik otázek. Přihlásí se Joey a říká „Mám 5 otázek:
1. Jak to že jste byl zvolen prezidentem, když jste po sečtení hlasů neměl nejvíc.
2. Nemyslíte, že útok na Hirošimu je největší teroristický útok v dějinách lidstva?
3. Proč jste zaútočil na Irák bezdůvodně?
4. Proč dneska zvonilo na přestávku o 20 minut dřív?
5. Kde je Bob????
Tag Archives: vtipné vtipy o politice (politicích)
V pokročilém komunismu nebudou v ložnicích postele. Proč?
1) Sportovci budou spát na vavřínech.
2) Umělci budou mít na růžích ustláno.
3) Komunisté budou bdít.
4) Ostatní budou sedět.
Jdu vám takhle po ulici a vidím chlapa. Klobouk, dlouhej plášť, tmavý brejle a rychle vchází do dveří. Tak si říkám toho chlapa odněkud znám. Druhého dne vám takhle jdu po ulici a zase. Vidím chlapa. Klobouk, dlouhej plášť, tmavý brejle a rychle vchází do dveří. Tak si říkám je to Fučík není to Fučík. A třetí den to samý. A zase si říkám: je to Fučík není to Fučík. Tak jsem zašel na gestapo.
.
Nooo a byl to Fučík.
Když byl prezident (V. Havel) ještě absurdním dramatikem, sedával v kavárně Slávia. Jednou za ním přišel muž:
„Mistře, včera jsem viděl premiéru Vaší nové hry.“
„Ach, to jste byl Vy?“
Hádají se Marx, Engels a Lenin, zda je lepší manželka nebo milenka.
Zásadně manželka, říká Marx. Aby mohl člověk dělat revoluci, potřebuje mít jisté zázemí.
Manželství je buržoazní přežitek. Jedině nejistota s milenkou udrží revolučního ducha v pohotovosti, tvrdí Engels. Co ty o tom soudíš, Lenine?
No, nejlepší je mít manželku i milenku. Manželka si myslí, že jsi u milenky, milenka si myslí, že jsi u manželky a ty můžeš být v knihovně a učit se, učit se, učit se.
V komunismu:
Ačkoliv neexistuje nezaměstnanost, nikdo nepracuje.
Ačkoliv nikdo nepracuje, produktivita roste.
Ačkoliv produktivita roste, obchody jsou prázdné.
Ačkoliv jsou obchody prázdné, ledničky jsou plné.
Ačkoliv jsou ledničky plné, nikdo není spokojený.
Ačkoliv nikdo není spokojený, všichni volí jednohlasně.
Jaký je rozdíl mezi komunistou a obilím?
Žádný.
Oboje dvoje se musí vymlátit, jinak umřeme hlady.
Jednoho dne dostal Bush infarkt a umřel. Okamžitě se odebral dopekla, kde už byl čekáván.
„Jsi na mém seznamu“,řekl mu ďábel, „ale já zrovna nemám volné místo. V každém případě tady ale musíš zůstat, takže mám pro tebe návrh. Mám tady pár hříšníků, kteří nebyli tak špatní jako ty. Jednoho z nich pustím, ale ty půjdeš na jeho místo. A budu k tobě dokonce tak dobrý, že ti dovolím, aby sis sám vybral.“ Bushovi se to zdálo jako dobrý obchod. Ďábel tedy otevřel první místnost.
Tam byl veliký bazén, v něm plaval Nixon. Stále se potápěl a něco hledal, ale vždy se vynořil s prázdnýma rukama. Znovu a znovu. „Ne,“ řekl Bush. „Já nejsem dobrý plavec. Myslím, že tohle bych dělat nemohl.“
Ďábel tedy otevřel druhou místnost. Tam byl Brežněv a velikým kladivem rozbíjel kameny. Kamenu nikdy neubývalo.
„Ne,“ řekl Bush. „Mám problémy s ramenem. Strašně bych trpěl, kdybych musel
pořád rozbíjet kameny.“
Ďábel tedy otevřel třetí místnost.
Tam ležel na zemi Bill Clinton, ruce svázané nad hlavou, nohy svázané a roztažené. Nad ním se skláněla Monica Lewinská a dělala to, co dělala nejlépe. Bush hleděl v šoku.
Pak řekl: „Jo, myslím, že tohle bych vydržel.“
Ďábel se zachechtal (jak jinak, než ďábelsky) a řekl: „Monico, můžeš jít.“
„Víš, že letos bude osmdesáte výročí slavné Velké říjnové socialistické revoluce, kterou osobně řídil velký Lenin?“
„Nepovídej, že Lenin byl velký. Kdyby byl velký, tak by neřídil nějakou revoluci, ale hrál by košíkovou!“
Brežněv se chlubí:
„Mám nového koníčka, sbírám politické vtipy o sobě.“
„A kolik jich už máte?“
„Zatím jen dva a půl lágru.“
Proč už se v Československu nezdraví „práci čest“?
Protože ti prověření ztratili čest a ti neprověření práci.
Ptá se jeden druhého:
„Kde se teď nachází kapitalismus?“
„Na okraji propasti.“
„A socialismus?“
„Přece jako vždy o krok před kapitalismem.“
Přijde americký prezident za nejstarším a nejmoudřejším indiánským náčelníkem do rezervace na poradu:
„Řekni mi, moudrý náčelníku, jakým otázkám bych měl věnovat největší pozornost?“
„Na tvém místě imigrační politice, my jsme to svého času značně podcenili!“
Petrohradskou Ermitáž prochází skupinka turistů s průvodkyní a přijdou k obrazu, na kterém je kupka sena ze které trčí dva páry nohou.
Průvodkyně povídá: „Toto dílo se jmenuje Lenin ve Finsku.“
Jeden turista se ptá: „Aha, takže ty nohy špičkami nahoru, to jsou nohy Lenina?“
„Ne, to jsou nohy Naděždy Krupské.“
„Aha, takže ty nohy špičkami dolů jsou nohy Lenina?“
„Ne, to jsou nohy Lva Trockého.“
„A kde je Lenin?“
„Ve Finsku.“
Byl jsem ředitelem jednoho velkého podniku. Kávu mi vařila sexy sekretářka a jezdil jsem do práce tatrou613. Jednoho dne za mnou přišli, abych zaplatil 5000kčs na pohřeb jednoho významného člena ÚV KSČ. Řekl jsem, že za 5000 pochovám celý ÚV KSČ sám.
Od té doby jsem byl ředitelem menšího podniku. Kávu mi vařila starší sekretářka a do práce jsem jezdil tatrou 603. Jednou mi vyčítali, že jsem nebyl na poslední schůzi KSČ. Řekl jsem, že kdybych věděl, že je poslední, přišel bych s transparentem.
Od té doby jsem pracoval jako mistr. Do práce jezdil vlastním autem a kávu si vařil sám. Na stěně jsem měl obraz Husáka a Lolobrigidy. Řekli mi, abych tu kurvu sundal. Sundal jsem Husáka.
Od té doby jsem pracoval na výkopech. Do práce jsem jezdil na kole a kávu nosil v termosce. Když jsem kopal, přišli za mnou, abych kolo schoval, že tudy půjde Sovětská delegace. Řekl jsem ať se nebojí, že mám kolo zamčené a pojištěné.
Od té doby jsem byl dlouho nezaměstnaný, ale život mě poučil, než přišel sametový převrat.
Od té doby pracuji v politice. Kávu mi vaří sexy sekretářka. Do práce mě vozí řidič v Audi. Držím hubu a zvedám ruku, jak je potřeba. Moje životní úroveň stoupá. Na výstřelky z mládí už jen vzpomínám.
Chlap se dostane po smrti do pekla. Přestoupí před Lucifera a ten se ptá:
„Tak co, hříšný člověče, chtěl bys raději do kapitalistického nebo socialistického pekla?“
Chlápek přemýšlí, jaký by mezi těmi pekly mohl být rozdíl. Nic ho nenapadá, ale v tom se vedle něj zjeví duše a povídá:
„Vyber si socialistické peklo, radím ti dobře.“
„A proč?“ ptá se chlap.
„No,“ říká duše, „v socialistickém pekle budeš muset za trest ležet na prkně pobitém hřebíky a bude po tobě jezdit parní válec. A protože je to peklo socialistické, tak pokud se k tobě dostane prkno, nebudou hřebíky. Pokud donesou hřebíky, nebude prkno. A pokud bude prkno i hřebíky, nepřijede parní válec.“
Baví se Bush se svým zbrojním inspektorem z Iráku:
Bush: „Poslouchej, má ten Sadám nějakou atomovou bombu?“
Inspektor: „Hmm, ne, je mi líto, žádnou tam nemají.“
Bush: „Tak jim tam jednu hoďme.“
Německo, rok 1935:
Baví se dva kamarádi v hospodě:
„Tak už ti dělám pět let v továrně na šicí stroje, a doma mi stále manželka vyčítá, že ještě žádnej nemáme.“
„No to máš jednoduchý, každej den odneseš z práce jednu součástku a postupně složíš celý šicí stroj!“
Když se asi po půl roce potkají znovu tak první povídá:
„No tak sem to nanosil domů, ale ať to složim jak to složim je z toho kulomet.“
Jak se říká kubánskému orchestru po zájezdu do zahraničí?
….
Kvarteto.
Kubánská manželka jednoho dne řekne manželovi: „Tak jsem vyřešila problém nedostatku masa.“
„To je skvělé, a jak?“ pochválí ji manžel.
„Chodím s řezníkem.“