Tag Archives: vtipné vtipy o mimozemšťanech a vesmíru

„Proč nepošlou na Mars kočku?”
„Protože by vypila Mléčnou dráhu.”
„A proč tam nepošlou koně?”
„Protože by odtáhl Velký vůz.”
„A proč tam nepošlou vola?”
„Tak to nevím…”
„Protože neznají tvoji adresu!”

„Země volá Mars!”
„Tady Mars, příjem.”
„Nechtěl bys mi vlétnout do pusy? Mám na tebe chuť!”

„Tady Houston, hlaste se.”
Kosmická loď mlčí.
„Tady Houston, opakuji, hlaste se.”
Opět ticho.
„Tady Houston, co je s vámi? Opakuji znovu, hlaste se.”
Na druhém konci to zaprská: „Tady Challenger 3000, už se hlásím nejmíň půl hodiny, skoro z toho necítím ruku, co se děje?”

Do práce ve skladu nastoupí velmi nervózně, ale přesto sympaticky vyhlížející mladík.
„A odkud jste k nám vlastně přišel?” zajímá se jeho nový šéf.
„Z NASA,” odpoví mladík. „Byl jsem první, kdo se jim ozval.”

„Za ten rok ve vesmíru jsem zestárl snad o padesát let,” oznamuje vědcům prošedivělý třicetiletý kosmonaut.
„Bohužel, to ještě nic neznamená, když jste tam byl se svou tchyní.”

Chlubí se blázen svému psychiatrovi: „Představte si, pane doktore Chocholoušku, že jsem byl ve vesmíru!”
„Ve vesmíru?” podiví se psychiatr. „A kde jste sehnal raketu?”
„Ukradl jsem ji Krtkovi.”

Z hospody se vypotácí ožralý Marťan a klátí se ze strany na stranu ulicí. Náhle zpozoruje, že na něj všichni zírají s ústy dokořán.
„Co je?!” reaguje nelibě. „Ještě jste nikdy neviděli opilce?”

Mimozemský průzkumník 632 559 hlásí svému přímému nadřízenému, generálu 991 926: „Pane, tak jsme nadobro skoncovali s tou nebezpečnou černou dírou.”
„Bravo!” zvolá generál. „Jak se vám to povedlo?”
Průzkumník oznamuje: „Natřeli jsme ji na červeno.”

Rusáci vynalezli nové palivo do raketoplánů a při tankování ho Serjoža s Voloďou ochutnají.
„Člověče to je jak vodka“
„No jo máš pravdu“
A tak ho začnou chlastat.
Druhý den brzo ráno Voloďu probudí telefon.
Ahoj Voloďo, tady Serjoža. Už sis uprd?
Ještě néé, proč?
Tak to neďělej, já volám z Tokia.

Píše se rok 1961, v rádiu právě hlásili, že Sovětský svaz vypustil do vesmíru kosmickou loď s prvním člověkem na palubě.
Pepíček to uslyšel a utíká za dědou: „Dědečku, dědečku, Rusové poslali člověka do vesmíru!“
„Do vesmíru?! To už je neposílají na Sibiř?“

Močí ufón na ulici do odpadkového koše a překvapeně si brblá pod skafandrem: „To bych nevěřil, co ty lidi dokážou ztláskat!”

Ptají se kosmonauta po návratu z Měsíce, co celý let dělal. Hrdina dne se nějak nemá k odpovědi, a tak vše zachraňuje jeho kolega a prozrazuje novinářům: „Měl takovou menší nehodu a celou dobu v beztíži honil po záchodě hovno!”

Proč Rusové stále létají do vesmíru?
Protože tam vozí Gagarinovi důchod.

Dva kosmonauti letí na Měsíc a najdou na palubě časovanou bombu.
„Rychle,” vykřikne jeden z nich, „vyhoď ji z okna!”

Přiletí ruští kosmonauti a je velká slavnost, stovky novinářů. Dotazy lítají jeden přes druhý a jeden – jaký přínos měl tento výzkum.
A kosmonauti, že prý přistáli na slunci. A všichni – jéé, a jak jste to dokázali.
„No to je jednoduchý, přistáli jsme tam v noci.”

Do nádražního bufetu zavítá návštěvník z vesmíru. Objedná si guláš a upozorňuje číšníka: „A dejte mi hodně lásky.”
Ten se na něj nechápavě podívá: „Lásky?”
„No, lásky,” nenechá se znejistět tvor z vesmíru. „Slyšel jsem, že je to koření života!”

Kdo je nejzavilejší architekt na světě?
Gagarin, ten je už dávno po smrti a ještě pořád někde krouží.

„Za ten rok ve vesmíru jsem zestárl snad o padesát let,” oznamuje vědcům prošedivělý třicetiletý kosmonaut.
„Bohužel, to ještě nic neznamená, když jste tam byl se svou tchyní.”