Tag Archives: vtipné vtipy o mimozemšťanech a vesmíru

„Podívej se, támhle na střeše jsou mimozemšťané.“ „Neblázni to jsou pokrývači!“ „Vážně? Tak mimozemšťané mají už i pokrývače?“

„Jakto, že nemám žádné svaly? Vždyť každý měsíc chodím do posilovny!” povzdechl si Venušan.

Vypráví U dvou soudků pan Pípa: „Tak jsem si vyjel s Čedokem na Měsíc, ale je to pro našince příšerná cesta!“ „A co tě tak otrávilo?“ „No ty zastávky: Mléčná dráha, Polárka, Vodnář…!“

Na měsíci Saturnu objevili moře tvořené čístým lihem. NASA přechází na třísměnný provoz. Děti se opět touží stát kosmonauty.

Měsíc, rok 2050. Americký vědec sděluje tisku: „Od té doby, co začali na Měsíc létat Češi, jsme udělali z laboratoří hospodu. Vynáší to víc než ty naše výzkumy!”

„Ti Marťani jsou ale negramoti,” stěžuje si řídícímu středisku první kosmonaut, který se setkal s mimozemšťany, „ani anglicky to neumí!”

Letí dva červi v létajícím talíři vesmírem a zastaví je meziplanetární hlídka: „Kam máte namířeno?”
„Do červí díry.”

Chuckův kop s otočkou ve skutečnosti lidi nezabíjí. Jen vymaže jejich existenci z časového kontinua vesmíru.

„Země volá Mars!”
„Tady Mars, příjem.”
„Nechtěl bys mi vlétnout do pusy? Mám na tebe chuť!”

„Tady Houston, hlaste se.”
Kosmická loď mlčí.
„Tady Houston, opakuji, hlaste se.”
Opět ticho.
„Tady Houston, co je s vámi? Opakuji znovu, hlaste se.”
Na druhém konci to zaprská: „Tady Challenger 3000, už se hlásím nejmíň půl hodiny, skoro z toho necítím ruku, co se děje?”

Do práce ve skladu nastoupí velmi nervózně, ale přesto sympaticky vyhlížející mladík.
„A odkud jste k nám vlastně přišel?” zajímá se jeho nový šéf.
„Z NASA,” odpoví mladík. „Byl jsem první, kdo se jim ozval.”

„Za ten rok ve vesmíru jsem zestárl snad o padesát let,” oznamuje vědcům prošedivělý třicetiletý kosmonaut.
„Bohužel, to ještě nic neznamená, když jste tam byl se svou tchyní.”

Chlubí se blázen svému psychiatrovi: „Představte si, pane doktore Chocholoušku, že jsem byl ve vesmíru!”
„Ve vesmíru?” podiví se psychiatr. „A kde jste sehnal raketu?”
„Ukradl jsem ji Krtkovi.”

Z hospody se vypotácí ožralý Marťan a klátí se ze strany na stranu ulicí. Náhle zpozoruje, že na něj všichni zírají s ústy dokořán.
„Co je?!” reaguje nelibě. „Ještě jste nikdy neviděli opilce?”

Mimozemský průzkumník 632 559 hlásí svému přímému nadřízenému, generálu 991 926: „Pane, tak jsme nadobro skoncovali s tou nebezpečnou černou dírou.”
„Bravo!” zvolá generál. „Jak se vám to povedlo?”
Průzkumník oznamuje: „Natřeli jsme ji na červeno.”

Na vrcholu historické budovy v centru Pardubic přistál létající talíř, ze kterého hned vylézají zelení mužíčci z Marsu.
„A kde jinde by taky měli přistát,” komentuje tu neobvyklou přistávací plochu místní důchodce, „než na Zelené bráně!”

Kosmonaut podezřívavě sleduje delegaci mimozemšťanů na invalidních vozících.
„Šéfe,” hlásí do vysílačky nadřízenému, „nějak se mi to nezdá, že by tihle přicházeli v míru…”

Jak poznáte, že je venku opravdu vedro?
Když si jde slunce do supermarketu pro opalovací krém.

„To nepochopím. Proč kosmonauti, když letí do vesmíru, vždycky chtějí přistát na nějaké planetě?”
„A kde jinde by měli přistát?”
„No přece, ve vesmíru!”

Jsou kosmonauti na Marsu, dívají se střídavě na sebe, na zem, na raketu, na sebe, na zem, na raketu. Po chvíli to jeden z nich nevydrží, a říká: „Co na mě tak koukáš, já tam ty klíče nezabouchl!”