Žán, vy si neumíte zavázat tkaničky? „Samozřejmě, že umím, pane.“ „Tak proč si je nezavážete?“ „Protože mám boty na suchý zip, pane.“
Tag Archives: vtipné vtipy o lordech
Lord Clifton a lord Halifax se přeli, zda je sex rozkoš nebo dřina. Nakonec zavolal lord Clifton svého sluhu a říká: „Jamesi, odpovězte pravdivě. Čím je pro vás soulož, rozkoší nebo dřinou?“ „Vaše lordstvo, s vaší paní dřina a s vaší dcerou rozkoš.“
Lord: „Jean, prší před hlavním vchodem?“ Jean: „Ano, pane.“ Lord: „Tak půjdeme vedlejším.“
Jean, přiložte do krbu.“ „Bohužel, sire, není čím.“ „Dobře, Jean, přiložte mou vzácnou vykládanou komodu.“ „Je mi líto, sire, ale spálili jsme ji předevčírem.“ „Tak přiložte mou cennou sbírku knih.“ „Tou jsme topili včera.“ „Dobře tedy. Obětuji to nejcennější, co mám. Přiložte mého loveckého psa.“ „Bohužel, sire. Shořel hned po vaší lady.“
Lord popíjí svou oblíbenou whisky a když dopije vyhodí láhev z okna. Pod oknem se ozve výkřik. Tu se lord otočí na svého sluhu, povytáhne jedno obočí a otáže se: „Jean, v té láhvi byli lidé?“
V jednom Londýnském pánském klubu, jdou po tradiční skleničce whisky na pánskou toaletu lord George a lord Winston. Po vykonané malé potřebě, se oba vrací nazpátek do haly. Ovšem lord Winston rovnou, ale lord George si ještě umyje ruce. Potom když spolu sedí u tradičního šálku anglického čaje povídá lord Gorge lordu Winstonovi: „Vaše lordstvo, nechci nijak vyzdvihovat svoje vzdělání, ale nás v Oxfordu učili, že když jdeme z pisoáru, že si máme umýt ruce.“ Nato lord Winston odpovídá: „Vaše lordstvo, to zase nás v Cambridgi učili, jak si ty ruce nepočůrat!“
„Jean, řekněte mi, kdy jsme měli poslední návštěvu?“ „To je už asi patnáct let, sire.“ „Vážňe, Jean? A kdo to byl?“ „Já sire, přišel jsem se zeptat, jestli je to místo komorníka stále volné.“
Žán, dokážete spravit ty kukačkové hodiny? „Bohužel ne, pane.“ „To nevadí, žán, tak je spravte.“
„Jean, mám chuť si vyjet na lov. Lord Cheltenham v klubu vychvaloval, jak příjemná je to zábava, tak to také zkusím.“Sluha připraví zbraně, přichystá koně a smečku psů a lord vyrazí na hon. Vrátí se asi za hodinu, tváří se nad míru spokojeně a říká:„Jean, opravdu výtečná zábava! Jen příště připravte více psů, došli mi příliš záhy!“
„Jean prší venku?“ „Ano pane.“ „Tak jdi vyvenčit rybičky!“
Starý lord přijde večer domů, sluha mu pomáhá z kabátu a polohlasem říká: „Tak co, ty starý krokodýle, zase jsi byl v baru nasávat a koukat po hezkejch holkách, co?“ Lord odpoví: „Nikoliv, Jamesi. Dneska jsem si byl koupit naslouchací přístroj!“
„Lorde, proč jste přišel na svou svatbu ve smokingu a ne ve fraku?“ „Bral jsem si vdovu a ve fraku chodím pouze na premiéry.“
„Jean, přineste mi klavír.“ „Proč pane?“ „Zapomněl jsem si na něm doutník.“
Odchází lord z ložnice a ještě mezi dveřmi povídá manželce: „Doufám, lady, že jste konečně otěhotněla. Byl bych nerad, kdybych musel ty směšné pohyby ještě někdy opakovat!“
Ctihodný lord hraje golf. Právě se chystá odpálit míček, když v dálce zazní pohřební hudba a objeví se pohřební průvod. Lord smekne klobouk, přestane hrát a čeká až průvod přejde. Jeho spoluhráč poznamená: „Pane, vy jste úžasný. Oni vyprovázejí na poslední cestu úplně cizího člověka a vy smeknete a přestanete hrát. To je fantastické!“ A lord odpoví: „Jak to cizího člověka? Dvacet let mi byla dobrou ženou!“
Jean usazuje starého lorda Paddingtona do křesla: „Jean, vejce!“ „Yes, mi Sir, naměko nebo natvrdo?“ „Skřípl jsem si je tupče!“
Lord sedí po večeři zamyšleně u stolu.Sluha se ho ptá: Stalo se něco, pane? Ano. Naše služka otěhotněla a já nevím, jestli budu tatínkem nebo dědečkem.
Tři lordi si vyprávějí své zážitky z pobytu v britských koloniích a jeden říká:Strávil jsem v Indii čtyřicet let života. To je vám tak krutá země. Představte si to, když tam chlápek umře, tak s ním pohřbí zaživa jeho ženu. Tedy, to je vskutku kruté, že ten nebožák nedozná klidu ani po smrti.
„Jean, lady dnes nepřijde na večeři?“ „Ne sire, ráno jste ji ráčil zastřelit.“ „Ach ano. Už si vzpomínám. Netušil jsem, že bude se tak dlouho vztekat.“
Lord James povídá lordu Jackovi: „Minulý rok jsem byl na okraji velké propasti. Naštěstí jsem od té doby učinil krok dopředu.“