„Pepíčku, řekni nám, co se dává do jitrnic!“
„Nevím!“
„Jak to, vždyť tvůj otec je řezník?“
„No právě, kdybych to řekl, nařeže mi!“
Tag Archives: vtipné vtipy o dětech
Děti venčí pejska. Jde okolo pán a praví:
„To je krásný pejsek. Čistokrevný, že? Máte na něj papíry?“
„Ne, my ho neutíráme.“
V rodině podnikatele Nováka povídá malá Janička u večeře mamince:
„Mami, tatínek povídal naší kuchařce, že je anděl. To určitě poletí, viď?“
Školní perličky:
– když je elektřina nadrátovaná, tak kdo se jí dotkne, dostane velikou ránu;
– největšími potravinářskými závody jsou mlékárny a chlebárny;
– z rýmy může nastat zánět středního ucha, když tam bacily jdou Eustachovou ulicí;
– slib čistoty ve středověku znamenal, že se jeptišky v klášteře nesměli ani koupat, ani si večer čistit zuby;
– korouhvička se na domech otáčí podle toho, kam co fouká;
– ženy na venkově také dříve pracovaly, jenže nebyly zrovnoprávněny;
– člověk musí denně dbát na svůj zevnějšek i vnitřní vzhled;
– děti si se zápalami nesmí hrát, mohou s nimi jedině připalovat tatínkovi;
– nejlepší místo na světě je pod peřinou;
– mšice žijí ve velikých koloniích na květinách, kde hrozně zlobí naší babičku;
Jde takhle Pepíček do sexshopu, rozrazí dveře, pohodí koloběžku a řekne: „Jednoho kondoma.“
Paní se zamračí a povídá: „Za prvé – dveře se zavírají, za druhé koloběžka se nepohazuje a za třetí k čemu chceš ten kondom?“
Pepíček na to: „Tak hele dámo, dveře se zavřou sami, ta koloběžka je moje, no a šukam já a né vy!!!“
Vstoupí 7 dětí do autobusu, každé z nich má 7 batohů, v každým z nich je 7 koček a každá z nich má 7 koťat, kolik je v autobuse nohou a tlapek dohromady?
.
.
10.999
Nevěříte? Tak si to spočítejte na prstech, mi jsme si to taky spočítali.
Přijde chlapeček do obchodu, kde se prodávají křesťanské a církevní potřeby a ptá se prodavačky:
„Paní, mohla byste mi prodat támhleto letadýlko?“
„Ale chlapče, to není letadélko, ale kříž!“
Chlapec chvíli přemýšlí a pak povídá: „Tak já si raději vemu tamto vedle s tím pilotem!“
Matka pracuje v kuchyni a poslouchá svého 5-letého syna, který si hraje v obýváku s elektrickým vláčkem.
Najednou vláček zastaví a její syn říká: „Vy kokoti, který chcete vystoupit, vypadněte odsud, protože tohle je poslední zastávka. A vy kokoti, který chcete nastoupit, okamžitě hněte prdelí, protože hned odjíždíme.“
Zděšená matka vejde do pokoje a říká:“ V tomto domě takovýhle jazyk nepoužíváme. Takže ihned běž za trest do svého pokoje a zstaň tam dvě hodiny. Pak se můžeš vrátit a hrát si dál se svým vláčkem. Chci ale, abys mluvil jen slušně.“
Po dvou hodinách syn vyjde ze svého pokoje a hraje si opět s vláčkem. Za chvilku vlak zastaví a matka slyší: „Všem pasažérům, kteří vystupují, připomínám, aby si nezapomněli vzít zavazadla. Chceme Vám poděkovat, že jste s námi cestovali a doufáme, že jste strávili příjemnou cestu.“
Dále slyší: „Těm, kteří právě nastupují, připomínáme, aby si malá zavazadla dali pod sedadlo. Pamatujte, prosím, že kouření není v tomto vlaku dovoleno. Všem Vám přejeme příjemnou cestu. Když se matka souhlasně a spokojeně usmála, slyší, jak syn dodal: „A těm, co jsou nasraný z dvouhodinového zpoždění, připomínám, že za to může ta piča v kuchyni!“
„Tati, vyzkoušel jsem tvojí novou motorku…“
„A co?“
„Mám ti to popsat, nebo si to zítra přečteš v novinách?“
Děti se ve škole učily pracovat se slovníkem a dostaly za domácí úkol zjistit význam slova „vržený“. Druhý den se usilovně hlásí Pepíček a vysvětluje – vržený viz „Vrhat“.
„Kdo mi může podat důkaz, že Ježíšek neexistuje?“ ptá se paní učitelka. Přihlásí se jinak vzorná Pavlínka:
„Prosím, kdyby existoval a vyslyšel všechny dětské prosby, tak už na světě není na živu ani jeden učitel nebo učitelka!“
Farář se ptá na hodině náboženství dětí: „Kdo chce jít do nebe?“ Hlásí se všichni kromě Pepíčka. „Proč ty do nebe nechceš?“ „Protože maminka říkala, že mám jít ze školy rovnou domů!“
V lékařské ordinaci matka k malému chlapci:
„A teď, miláčku, udělej pěkně ááá, aby pan doktor mohl vyndat prst z tvé pusinky!“
V hodině češtiny: „Řekni nám, Macháčku, jak se užívá archaické slovo ´pakliže´.
„Táta spadl na horách ze srázu a za ním pak lyže!“
Chlapeček a holčička si spolu hrají na pískovišti. Chlapeček se zeptá holčičky: „Nepůjdeme si radši hrát na doktory?“
Holčička: „Tak jo, naval třicet korun!“
Ve škole učitelka zjišťuje, čím děti chtějí být, až budou velké. Jeden chlapeček chce být hasičem, druhý zase mašinfýrou, jedna z holčiček sestřičkou v nemocnici, další sekretářkou. I Pepíček má už dávno jasno: Ve svém budoucím povolání se budu zabývat sexuálními úchylkami.“
Ze slohu žákyně 3. třídy základní školy:
„Upéci bábovku jako moje babička ještě nedovedu, ale sníst jí už dovedu dobře.“
Šestiletá Pavlínka přiběhne první den ze školy domů a plná dojmů vypráví mamince:
„Maminko, Jarda ví o první třídě úplně všechno!“
„Jak je to možné?“ diví se maminka.
„Byl v ní už i loni!“
Pepíček říká: „Mami, proč se maluješ?“
Maminka: „Abych vypadala hezky.“
Pepíček řekne: „A kdy to začne účinkovat?“
Malému Karlíkovi padla na táboře do oka malá Markétka.
„Vezmeš si mne za muže?“
„A dokážeš uživit ženu s pěti panenkami?“