Tag Archives: vtipné vtipy o dětech

Farář se ptá na hodině náboženství dětí: „Kdo chce jít do nebe?“ Hlásí se všichni kromě Pepíčka. „Proč ty do nebe nechceš?“ „Protože maminka říkala, že mám jít ze školy rovnou domů!“

V lékařské ordinaci matka k malému chlapci:
„A teď, miláčku, udělej pěkně ááá, aby pan doktor mohl vyndat prst z tvé pusinky!“

V hodině češtiny: „Řekni nám, Macháčku, jak se užívá archaické slovo ´pakliže´.
„Táta spadl na horách ze srázu a za ním pak lyže!“

Chlapeček a holčička si spolu hrají na pískovišti. Chlapeček se zeptá holčičky: „Nepůjdeme si radši hrát na doktory?“
Holčička: „Tak jo, naval třicet korun!“

Ve škole učitelka zjišťuje, čím děti chtějí být, až budou velké. Jeden chlapeček chce být hasičem, druhý zase mašinfýrou, jedna z holčiček sestřičkou v nemocnici, další sekretářkou. I Pepíček má už dávno jasno: Ve svém budoucím povolání se budu zabývat sexuálními úchylkami.“

Ze slohu žákyně 3. třídy základní školy:
„Upéci bábovku jako moje babička ještě nedovedu, ale sníst jí už dovedu dobře.“

Šestiletá Pavlínka přiběhne první den ze školy domů a plná dojmů vypráví mamince:
„Maminko, Jarda ví o první třídě úplně všechno!“
„Jak je to možné?“ diví se maminka.
„Byl v ní už i loni!“

Pepíček říká: „Mami, proč se maluješ?“
Maminka: „Abych vypadala hezky.“
Pepíček řekne: „A kdy to začne účinkovat?“

Malému Karlíkovi padla na táboře do oka malá Markétka.
„Vezmeš si mne za muže?“
„A dokážeš uživit ženu s pěti panenkami?“

„Pepíčku, řekni nám, co se dává do jitrnic!“
„Nevím!“
„Jak to, vždyť tvůj otec je řezník?“
„No právě, kdybych to řekl, nařeže mi!“

Děti venčí pejska. Jde okolo pán a praví:
„To je krásný pejsek. Čistokrevný, že? Máte na něj papíry?“
„Ne, my ho neutíráme.“

V rodině podnikatele Nováka povídá malá Janička u večeře mamince:
„Mami, tatínek povídal naší kuchařce, že je anděl. To určitě poletí, viď?“

Školní perličky:
– když je elektřina nadrátovaná, tak kdo se jí dotkne, dostane velikou ránu;
– největšími potravinářskými závody jsou mlékárny a chlebárny;
– z rýmy může nastat zánět středního ucha, když tam bacily jdou Eustachovou ulicí;
– slib čistoty ve středověku znamenal, že se jeptišky v klášteře nesměli ani koupat, ani si večer čistit zuby;
– korouhvička se na domech otáčí podle toho, kam co fouká;
– ženy na venkově také dříve pracovaly, jenže nebyly zrovnoprávněny;
– člověk musí denně dbát na svůj zevnějšek i vnitřní vzhled;
– děti si se zápalami nesmí hrát, mohou s nimi jedině připalovat tatínkovi;
– nejlepší místo na světě je pod peřinou;
– mšice žijí ve velikých koloniích na květinách, kde hrozně zlobí naší babičku;

Jde takhle Pepíček do sexshopu, rozrazí dveře, pohodí koloběžku a řekne: „Jednoho kondoma.“
Paní se zamračí a povídá: „Za prvé – dveře se zavírají, za druhé koloběžka se nepohazuje a za třetí k čemu chceš ten kondom?“
Pepíček na to: „Tak hele dámo, dveře se zavřou sami, ta koloběžka je moje, no a šukam já a né vy!!!“

Vstoupí 7 dětí do autobusu, každé z nich má 7 batohů, v každým z nich je 7 koček a každá z nich má 7 koťat, kolik je v autobuse nohou a tlapek dohromady?
.
.
10.999
Nevěříte? Tak si to spočítejte na prstech, mi jsme si to taky spočítali.

Přijde chlapeček do obchodu, kde se prodávají křesťanské a církevní potřeby a ptá se prodavačky:
„Paní, mohla byste mi prodat támhleto letadýlko?“
„Ale chlapče, to není letadélko, ale kříž!“
Chlapec chvíli přemýšlí a pak povídá: „Tak já si raději vemu tamto vedle s tím pilotem!“

Matka pracuje v kuchyni a poslouchá svého 5-letého syna, který si hraje v obýváku s elektrickým vláčkem.
Najednou vláček zastaví a její syn říká: „Vy kokoti, který chcete vystoupit, vypadněte odsud, protože tohle je poslední zastávka. A vy kokoti, který chcete nastoupit, okamžitě hněte prdelí, protože hned odjíždíme.“
Zděšená matka vejde do pokoje a říká:“ V tomto domě takovýhle jazyk nepoužíváme. Takže ihned běž za trest do svého pokoje a zstaň tam dvě hodiny. Pak se můžeš vrátit a hrát si dál se svým vláčkem. Chci ale, abys mluvil jen slušně.“
Po dvou hodinách syn vyjde ze svého pokoje a hraje si opět s vláčkem. Za chvilku vlak zastaví a matka slyší: „Všem pasažérům, kteří vystupují, připomínám, aby si nezapomněli vzít zavazadla. Chceme Vám poděkovat, že jste s námi cestovali a doufáme, že jste strávili příjemnou cestu.“
Dále slyší: „Těm, kteří právě nastupují, připomínáme, aby si malá zavazadla dali pod sedadlo. Pamatujte, prosím, že kouření není v tomto vlaku dovoleno. Všem Vám přejeme příjemnou cestu. Když se matka souhlasně a spokojeně usmála, slyší, jak syn dodal: „A těm, co jsou nasraný z dvouhodinového zpoždění, připomínám, že za to může ta piča v kuchyni!“

„Tati, vyzkoušel jsem tvojí novou motorku…“
„A co?“
„Mám ti to popsat, nebo si to zítra přečteš v novinách?“

Děti se ve škole učily pracovat se slovníkem a dostaly za domácí úkol zjistit význam slova „vržený“. Druhý den se usilovně hlásí Pepíček a vysvětluje – vržený viz „Vrhat“.

„Kdo mi může podat důkaz, že Ježíšek neexistuje?“ ptá se paní učitelka. Přihlásí se jinak vzorná Pavlínka:
„Prosím, kdyby existoval a vyslyšel všechny dětské prosby, tak už na světě není na živu ani jeden učitel nebo učitelka!“