Tag Archives: vtipné vtipy o babičce a dědečkovi

Udýchaný mladý pošťák příjde s důchodem k dědkovi a řiká: Dědku! Už mě nebaví chodit každý měsíc za vámi na samotu 18 km od vesnice. Dědek na to: Moc mě neser! Nebo si objednám denní tisk!

Babička uklouzla na chodníku a upadla. Přiskočil k ní jeden poslanec a pomohl jí vstát. Babka poděkovala a přemýšlela jak by se mu odvděčila. „Ale babi, to je jednoduché, až budou volby, tak mi dáte svůj hlas.“ „No, to se vám povedlo,“ povídá babička, „což jste si nevšiml, že jsem spadla na záda a ne na hlavu?“

Důchodce si stěžuje: „Mám stále větší potíže s pitím piva.“ „Copak zdraví?“ „Kdepak peníze!“

Děda Novák se rozdurdil po pěti pivech. „To není pravda, že na stáří ubývá sil. Mně přibývá.“ „Jak to, dědo?“ „Dřív, když se mi postavil, jsem měl co dělat, abych ho ohnul oběma rukama. A těď mi stačí jeden prst.“

Stoletého starce se ptají: Dědo, jak je možné, že na vás stále letí mladá děvčata? Děda nic neodpoví, jen si lišácky olízne čelo.

Bez práce nejsou koláče,
řekla babička a umřela hlady.

Zkouší si děda v obchodě nové boty a když si je nazouvá nejvehementněji, uprdne se. „Omlouvám se, skutecně je mi to trapné.“ „To nic dědo, až vám řeknu, kolik stojí, tak se poserete.“

Na lavičce v parku sedí pán. Na klíně má 30cm dětský tenis a hraje si s ním. Přijde k němu druhý a říká: „Je to je hezký tenis, kde jste to vzal?“ „Ále, tamhle sedí kouzelný dědeček a ten mi to vykouzlil.“ Tak ten druhý jde za dědečkem a říká mu, že by chtěl plný pytek doláčů. Najednou je před nim plný pytel. Tak ho vezme, podívá se do něj a je naštvaný. Jde za pánem s tenisem a říká mu: „Prosim vás, vždy? ten děda je hluchej, já jsem chtěl pytel doláčů a mám pytel koláčů!“ A en první povídá: „Já vim, snad si nemyslíte, že jsem chtěl 30-ti cm tenis?“

V roce 2000 nebudou na světě oslové,
řekla babička a umřela 31.12.1999 ve 23:59 hod.

Ve vlaku: „Pane průvodčí, stojí to i ve Studené vodě?“ „Nevím jak komu, babičko, ale mě né.“

Sedí babka v baráku a má vody až po kotníky. Přijdou za ní hasiči a povídají, že musí okamžitě pryč. Ale ona jim odpoví, že jí Bůh slíbil, že ji zachrání. Přišli druhý den a vody po kolena. „Ale teď už musíte jít, babi,“ říkají hasiči. Ale ona zase, že jí Bůh zachrání. Přijdou potřetí a dům je zbořený. Babka mezitím odchází do nebe za Bohem a když se s ním setká, povídá mu: „Vždyť jsi mi slíbil, že mi pomůžeš.“ Bůh ji odpoví: „Ty huso jedna hloupá, vždyť jsem ti tam poslal dvakrát hasiče!“

Kdo je blbej, má to na světě lehký,
řekla babička a vznášela se.

Vnučka se ptá dědy: „Dědečku, pamatuješ si ještě na první děvče, které jsi políbil?“ „Milá holčičko, já už si nepamatuji ani na tu poslední.“

Dědečkovi dali k narozeninám bačkory. Zkoušel si je v noční košili, když se ohnul, aby se obul, uviděl pimprlíka a pravil: „To čumíš na bačkory, ale když jsem dostal kravatu, tos ani nemrk!“

Babička potká malého kluka, který kouří. „Chlapče, takový malý a už kouříš?“ „To já už dělal i jiný věci.“ „A jaký?“ „Souložil.“ „Cože, takový malý! Vždy? jsi z toho nemohl nic mít!“ „To je fakt, já byl totiš hrozně opilej.“

Babička jde s dědečkem lesem a tu vidí za keřem milující se dvojici. Babička: „Dědoušku, nedal by sis taky jedno číslo?“ „I dal, babičko, ale či by mě ten mladej pustil?“

Důchodce v létě si posteskne: „Všechno se nalívá a pučí a mně nikdo nepučí abych se nalil.“

Na lavičce v parku obtěžuje Anča dědu. „Kolik ti je roků?“ ptá se děda. „Třináct.“ „Tak to s tebou nechci nic mít.“ „Ále, nebuďte pověrčivý.“

V kavárně sedí starší pán. Přistoupí k němu muž a praví: „Dobrý den, pane profesore!“ „Dobrý den, ale já vás neznám.“ „Já jsem Novák, maturoval jsem u vás za republiky.“ „Ano, ano, ale u mě maturovali dva, jeden 1936 a jeden 1938.“ „Já maturoval 1938.“ „A jak se vám daří?“ „Dobře, jsem š?astně ženat, mám 5 dětí.“ „Á, teď už si to připomínám jasně. Novák, třetí řada u okna, dříč, ale nepozorný…“

Kdo lže, ten zezelená,
řekla babička a obrostla mechem.