Zákazník křísí vedoucího samoobsluhy: „Člověče, vy opravdu nerozumíte žertu. Vypadám snad jako kontrolor?”

Stojí dva ve frontě na berňáku. První vejde dovnitř a zachvíli vyleze úplně nahý. Druhý na něj chvíli čumí a pak taky vleze dovnitř. Když se vrátí, je taky nahý a má černou pásku přes oči, v prdeli špunt a uzel na péru. Ten první se ho ptá, co se stalo.
„No, neplatil jsem daně a dlužím, na koho se podívám. Tak mi zarazili světlo, plyn a vodu!”

Vejde pán do realitní kanceláře a koktá: „J-j-já b-bych si chtěl ko-koupit dům, co máte?”
„Pane, jak na vás koukám, tak pro vás asi nic,” zhodnotí ho úředník.
Koktavec se nenechá odradit a ukáže na jeden obrázek v katalogu: „A co t-tenhle?”
„Ten je za šest milionů,” oznamuje úředník. „Na ten určitě nemáte.”
Zákazník ukazuje dál: „A ten-hle?”
Úředník vrtí hlavou a povídá: „Ten je za deset milionů.”
Pán ukáže na největší obrázek a praví: „J-já si vezmu t-tenhle.”
„Ale pane, ten stojí dvacet milionů!” upozorňuje ho úředník. „Máte na něj?”
Pán hrdě oznamuje: „J-já m-mám še-šedesát milionů!”
„A kde jste je vzal?” diví se úředník.
Zákazník na to: „Vy-vy-vyhrál jsem je!”
Úředník si hvízdne: „Fíha! Já vyhrát šedesát milionů, tak mě klepne pepka!”
Pán vykoktá: „M-m-mě to-o jenom lí-í-zlo.”

Po třech hodinách strávených ve frontě na finančním úřadě a jednáním s otrávenými mizerně placenými úředníky, se vytočený chlápek vydal do supermarketu koupit synkovi baseballovou pálku. U pultu se ho prodavačka ptá: „Budete platit kartou nebo hotově?”
Chlápek naštvaně vyhrkne: „Hotově!”
Pak si uvědomí, že ta prodavačka si takové chování nezaslouží a vysvětluje: „Promiňte, strávil jsem dopoledne na finančním úřadě…”
„Nic se nestalo… Chcete tu pálku zabalit, nebo se tam ještě vracíte?”

Zákazník faxuje: „S dodávkou zboží jsem spokojen, dodejte ještě 25 tisíc kusů.”
Výrobce faxuje: „Zboží připraveno k expedici, odešleme okamžitě po zaplacení předchozí dodávky.”
Zákazník faxuje: „Stornujte objednávku, tak dlouho čekat nemohu!”

Malá holčička se ráno probudí a přijde do kuchyně. A tam uvidí nahého chlapa. Ptá se: „Vy jste náš nový Baby Sitter?”
On se zarazí a odpoví: „Ne, já jsem váš nový Motherfucker.”

„Prosil bych kilo zelí,“ říká chlápek v zelenině.
Prodavač se táže: „A máte na něj něco?“
„Ano,“ odpovídá zákazník. „Chuť!“

Ptá se nóbl dáma v kožešnictví: „Je ta liščí kůže opravdu nepromokavá?“
„Ovšem, madam,“ ujišťuje ji prodavačka. „Už jste někdy viděla lišku s deštníkem?“

„Jaký je nejrozšířenější typ českého úspěšného podnikání?“
„Snad bankovnictví, ne?“
„Ne, podvodnictví!“

Fronta před úřadem je předlouhá.
„Jak to tady dlouho trvá?“ táže se ženy s dítětem v náručí příchozí.
„Ani se neptejte, když jsem přišla, byla jsem v šestém měsíci!“

Přijde muž do potravin a chce hořčici. Prodavačka mu ji dá, on ji otevře a začne si ji cpát do ucha. Jak ji cpe, tak cpe, až si ji tam nacpe celou. Druhý den přijde znovu a znova ta samá situace. Zase chce hořčici. Zase si ji cpe do ucha.
Třetí den to už prodavačce nedalo a zamane si, že až přijde, řekne mu, že hořčici nemají. Tak se i stalo. Muž přišel a chtěl hořčici. Prodavačka na to: „Hořčici nemáme.”
Muž jí říká: „Tak bych prosil marmeládu.”
Dá mu tedy marmeládu a muž si ji začne cpát do ucha. Prodavačka už to nevydrží a zeptá se: „Proč si cpete do ucha tu marmeládu?”
„Protože nemáte hořčici!”

Přijde maník do drogerie a chce padesát prezervativů. Prodavačka hledá, hledá, ale najde jich jen čtyřicet osm.
„Tak dobře, co se dá dělat,” povídá maník zklamaně. „Já si je teda vezmu. Ale musím vám říct, že jste mi úplně zkazila večer!”

Nakluše chlápek do obchodu: „Prosil bych toaletní papír.”
Prodavačka odvětí: „Zeptejte se za týden.”
Chlapík se poroučí: „Bohužel, tak dlouho čekat nemůžu!”

Přijde zákazník do takového toho malého krámku na všechno a ptá se: „Prosím vás, máte doutníky?”
„Jistě, tamhle v tom levém regálu.”
Zákazník se natáhl do regálu, vytáhl doutník a zapalovač, když na něj prodavač volá: „Pane, tady se nesmí kouřit.”
„Proč ne, když prodáváte doutníky?”
„Taky prodáváme toaletní papír!”

Říká pán u okénka paní pokladní: „Slečno, vy jste se spletla o dvě stě padesát korun!”
„To jste měl říct hned, teď už je pozdě.”
„Co se dá dělat, tak si je nechám.”

Letí vrtulník, najednou z něho vyskočí chlapec, zatáhne za špagátek, z batůžku mu vylétne padák a kluk se snese k zemi. Za chvilku skáče další, a taky všechno v pohodě. Nakonec skáče třetí, zatáhne za šňůrku a z batůžku se mu začnou sypat jogurty. Mezi nimi je i vzkaz: „Milý Filípku, babička Ti opět nabalila trochu Monte…”

„Máslo je dneska dražší,“ upozorňuje dědu prodavačka v potravinách.
„Nevadí,“ praví stařík, „dejte mi včerejší.“

Zlobí se žena na manžela, multimilionáře: „Příště, až ti řeknu, kup čínu, znamená to jídlo!“

Je krásné ráno. Chlapeček se probouzí a vidí ve svém pokoji modrého králíka.
„Kdo jsi?“
„Já jsem Azurit.“
„A co tu děláš?“
„Kradu ti rifle.“
„A budeš tady, až se vrátím?“
„No ty jsi asi vadnej, ne?“