Jak se na Moravě dělí víno?
1.kategorie – Výborné.
2.kategorie – Dá sa.
3.kategorie – Nedá sa.
4.kategorie – Dá sa Pražákom.

Táhne Brňák vozík s olovem, potká ho pražák a ptá se ho: „To je volovo?“.
Na to Brňák odpoví: „Ne ty vole, to je moje!“

Potkají se dva Pražáci v metru: „Čau, hele kam jedeš?”
„Do Brna.”
„Metrem?!”
„No, vystupuji na Českomoravský.”

Dostane se Pražák do Brna, najme si průvodce a nechá si ukazovat město, které zná jen z knih. Pořád je nějaký nespokojený a když projíždí přes Černovice, nedá mu to a říká svému průvodci: „Hele, koukej, máte tu všechno hrozně malý. Například tato budova by byla u nás v Praze alespoň třikrát větší!”
„Tak to vám věřím, to je totiž blázinec!”

?Přes noc jsem zaparkoval auto na ulici v Praze. Abych odradil případné zloděje, vyndal jsem autorádio a za oknem nechal nápis: „Bez rádia, bez cenností, kufr prázdný.“
Ráno jsem našel auto s rozbitým oknem a k mému nápisu někdo připsal: „Jen pro jistotu.“

Vypráví pražský student kamarádovi o svém zažitém zvyku: „Vždycky, když jedu metrem domů na Černý most, opřu se o protější dveře a pospávám. Má to tu výhodu, že se nemusím bát, že bych zaspal. V Rajské zahradě mě to vždycky probudí…”

Potkají se dva strejci na návsi a jeden povídá: „Člověče, v tý Praze je to ohromný. Dají ti najíst, nechají tě vyspat a ještě ti zaplatí.” „Tys tam byl?” „Ne, ale moje dcera.”

Pražák pije v Brně vodu z kašny a přilétne Brňák: „Tož chlape tys ses óplně zblázdnil, ne? Chčijó do toho psiska, buh vi jaka havet a ty ty piješ!“
Pražák na to: „Promiňte, já jsem vám nerozuměl, já jsem vod Prahy.“
Brňák: „Jo z Prahy chlapče…Pij pomalu, je to studený.“

Co udělá pražačka, když jí upozorníte, že má něco na škrani?
…
Začne ječet a hrabat si do vlasů..

Moravák: prosím ťa rožni na chodbě.
Pražák: jasný…a co budeme rožnit???

Pražačka: hele, sem měla včera dobré víno…
Moravák: joooo? a z kama?
Pražačka: z Delvity.

Potkají se dva Pražáci: „Hele vole, tys byl u Prašný brány?”
„Ne, proč myslíš, vole?”
„No, že jseš takovej zaprášenej, vole.”

Pán Bůh, co stvořil tento svět, jde po té naší zemi a nese pytel plný dementů. Jak tak jde a rozhlíží se kolem, najednou mu pytel vypadne z ruk a všeci dementi se rozsypou.
Bůh se na to podivá, mávne rukou a řekne: „Sbírat vás nebudu, tady bude Praha.”

Vypráví pražský student kamarádovi o svém zažitém zvyku: „Vždycky, když jedu metrem domů na Černej most, vopřu se vo protější dveře a pospávám. Má to tu výhodu, že se nemusím bát, že bych zaspal. V Rajské zahradě mě to vždycky probudí…”

Přijde úchylný pražský mladík do lékárny a přeje si:
„Helé, dejte mi, prosím, jeden prezervativ, jdu dnes na návštěvu ke svý dívce. Počkejte, radši mi dejte dva, ona má taky docela pěknou sestru. Anebo ne! Dejte mi tři! Matka mé dívky také vypadá celkem dobře.“. Tak se také stalo.
Mladý úchyl přišel na návštěvu, pozvali ho k obědu i na kávu, ale on celou dobu jen seděl a červenal se.
Když ho dívka vyprovázela, ptala se: „Co je to dnes s Tebou? Nechutnal ti oběd, že jseš takovej zasmušilej?“
„Ne, oběd byl výbornej, ale kdo by si byl pomyslel, že tvůj otec je lékárník.“

Jeden zpěvák kdysi dávno na koncertě v Praze gesty zklidnil publikum a pak začal do úplného ticha pomalu tleskat. Tleskal delší dobu, než vysvětlil: „Chci, abyste si něco uvědomili. Pokaždé, když tlesknu, umře v Africe jedno dítě.”
Kdosi z publika zařval: „Tak přestaň tleskat, ty idiote!”