Před svatbou přijde ženich za knězem, otevře peněženku a říká: „Otče, podívejte se, něco od vás potřebuji. Tady je tisíc korun a byl byste tak laskav, a ve své řeči vynechal ten nemoderní slib věčné lásky a věrnosti?“ „Ale jistě synu, proč ne.“ Kněz se podívá na peníze, sbalí je a hotovo. Začne obřad a dojde k místu, kdy si nevěsta a ženich mají vyměnit sliby. Duchovní se zhluboka podívá k ženichovi do očí a praví: „Ptám se vás, ženichu, slibujete poslouchat svou ženu na slovo, plnit její každá, i nejtajnější přání, servírovat jí snídani až do postele, plazit se před ní po kolenou a nyní ji slavnostně plíbit nohu?“ Ženich čumí jak tele na vrata, ale co mu zbývá, plný kostel lidí, tak poklekne, políbí ženě nohu a slavnostně přísahá. Po obřadu letí za knězem, teď už jako manžel a zlobí se: „Prosím vás, můžete mně vysvětlit, co to mělo znamenat?! To vás moje nabídka tak urazila? To jste mě musel před tolika lidmi zesměšnit?!“ „Ne.“ „Ne? Tak proč jste mi to, pro Pána Boha, udělal?“ „No, proč? Protože mi vaše manželka udělala lepší nabídku!“
Písařka: „Pane šéf, prosila bych, abyste mi dal zítra volno.“ Šéf: „Načpak?“ „Mám zítra svatbu.“ „Vy taky musíte být u všeho!“
Skotští novomanželé jedou na svatební cestu. Manžel vytáhne z kufru tabulku čokolády, kousek ulomí, dá ženě, kousek ulomí, dá sobě a zbytek pečlivě zabalí a dá do kufru. „Pro koho je ten zbytek?“ ptá se novomanželka. „Miláčku, přece budeme mít děti!“
Syn se chce oženit a nechal si vyhledat partnerku počítačem. „Synu, mně se zdá nevhodné, aby tvé manželství řídil stroj,“ zrazuje ho orec. „No a jak ty jsi se seznámil s maminkou?“ „Normálně, vyhrál jsem ji v pokru.“
Po obřadu přijdou novomanželé za farářem a ženich se ptá: „Pane faráři, tak co jsme dlužný?“
Farář: „Tak ženichu, dejte mi tolik, na kolik si ceníte nevěstu.“ Ženich koukne na nevěstu a dá faráři 10 korun. Farář koukne na nevěstu a 5 korun mu vrátí.
Novomanželé na svatební cestě, on v hotelu objednává pokoj na týden. Recepční se nakloní k novomanželce a povídá: „Vy se mu musíte pořádně líbit. Obyčejně u nás objednává pokoj jen na jednu noc.”
Před svatbou přijde ženich za knězem, otevře peněženku a povídá: „Otče, podívejte se, něco bych od Vás potřeboval.Tady je tisíc korun a byl byste tak laskavý a ve své řeči vynechal ten nemoderní slib věčné lásky a věrnosti?“ „Ale synu, proč by ne.“
Kněz se podívá na peníze, sbalí je a hotovo. Začne obřad a dojde k místu, kdy si nevěsta a ženich mají vyměnit sliby. Duchovní se zhluboka nadechne, podívá se ženichovi do očí a praví: „Ptám se vás, ženichu, slibujete poslouchat svou ženu na slovo, plnit její každá, i nejtajnější přání, servírovat jí snídani do postele, plazit se před ní na koulenou a nyní jí i políbit slavnostně nohu?“
Ženich čumí jak vrata, ale nakonec,ale co mu zbývá, plný kostel lidí, tak poklekne , políbí ženě nohu a slavnostně přísahá. Po obřadu letí za knězem, teď už jako manžel a zlobí se: „ Prosím vás, co to mělo znamenat?! To Vás moje nabídka tak urazila? To jste mě musel před tolika lidmi zesměšnit?
„ Ale ne, prosím vás, „ odvětí kněz, „ mě vaše nabídka vůbec neurazila.“
„ Ne, tak proč jste mi to pro Pána Boha, udělal?“
„ No proč? Protože mi vaše manželka udělala lepší nabídku.“
Na svatbě zašeptá kamarád ženichovi do ucha: „Jak sis mohl vzít za manželku takovou hrůzu? Je tlustá, ošklivá, nudná a hloupá….!“ Ženich ho přeruší: „Můžeš mluvit klidně nahlas, je i hluchá!“
Novomanželé se hned po svatbě pohádají a vůbec spolu nemluví. Když jde o nějakou důležitou zprávu, napíšou si ji na kus papíru. Jednoho dne manžel napíše manželce zprávu: „Vzbuď mě zítra ráno v 6.00, jedu na služební cestu a budík je rozbitý.“ Manželka jen přikývne a nic neříká. Druhý den se manžel vzbudí v 10.00 a najde na nočním stolku papírek: „Vstávej, je 6.00!“
Novomanželé se stěhují do nového bytu. Manželka: „Pepo, odnauč se říkat moje. Musíš říkat naše!“ Manžel něco hledá a žena se ho ptá: „Co hledáš?“ Manžel: „Naše trenýrky.“
„Dalibore, kdy jsi se poprvé pohádal s manželkou?“ „Na svatbě!“ „Na svatbě?“ „Jo, protože jsem také chtěl být na svatební fotografii.“
Novomanželé po první hádce. „Víš co miláčku? Abychom předešli další takové hádce, tak až budeme mít na něco stejný názor, tak budeš mít pravdu ty a když různý, pak budu mít pravdu já!“
Na svatební hostině to jeden z hostů nevydrží a pronese: „Pane Bože, jaká je ta nevěsta škaredá!“ „No dovolte! Jak se to opovažujete mluvit o mé dceři!“ „Promiňte, nevěděl jsem že jste její otec.“ „Co? Já jsem její matka!“
„Svatba už byla skoro hotová! Proč ses nepodepsal?” ptá se známého po obrovském trapasu svědek.
„Farář měl jenom černou propisku a já nechtěl, aby naše svatební listina vypadala jako pohřební list!”
Při hokejovém zápase náhle vpadne na led právník a vzrušeně oznamuje dvojici hlavních arbitrů: „S výší trestu zásadně nesouhlasím a buďte si jisti, že proti němu podáme odvolání!”
Rozhodčí je na ledě od toho, aby rozhazoval rukama.
Jak se má váš pes?´ ptá se fotbalista rozhodčího po fotbalovém zápase. ´Jaký pes?´ ´Já žádného nemám!´ nechápe rozhodčí. ´To je divný, slepý jste a psa nemáte…
Rozhodčí s pukem v ruce přehlédne situaci na ledové ploše a domácí dostanou nešťastný gól. Když se chystá provést vhazování, přijede k němu kapitán domácího mužstva a žádá: „Prosím o minutu ticha!”
Rozhodčí vyhoví. Zapíská, hráči se napřímí a diváci povstanou. Když celý ceremoniál skončí, ptá se rozhodčí kapitána: „Promiňte, ale komu jsme vlastně vzdávali poctu?”
„Když nebudete správně pískat, tak vám!”
Jak se říká rozhodčímu, který vyloučí více než tři čtvrtiny hokejistů?
Kanibal.
„Ano, byl to zkrat,” přiznal po brutálním zákroku bývalý elektrikář.