Vězni dostávají večeři. Jeden dostane vepřovou kýtu, celý knedlík a láhev vína. Druhý, co je s ním na cele, dostane jen kousek tvrdého suchého chleba a sklenici vody.
„To je nespravedlnost!” křičí na bachaře ten, co dostal jen ten chleba. „Já pracuji od rána do večera a dostanu jen chleba a ten, co nedělá nic, tak dostane vepřovou kýtu!”
„To máte tak…” vysvětluje mu bachař, „vy dostanete to, co si vyděláte a on dostal to, na co má od státu nárok!”

Nastoupí chlápek do vězení. Staří mazáci mu poradí, aby zabouchal na dozorce a řekl si o dvanáctku Plzeň. Chlápek to teda udělá. Dozorce přijde, chlápek se nakloní k okýnku, řekne si o tu dvanáctku a dostane šílenou ránu pěstí.
Když se za pár minut probere, zabouchá znova. Dozorce přijde, nakoukne a dostane ránu zpátky se slovy: „Tady vracím flašku!”

Národní hrdina Jiří Kájínek se prochází se svým kolegou po vězeňském dvoře.
„A co je to ta Einsteinova teorie?” táže se mukl.
„To je teorie relativity,” informuje zbojník z Mírova. „Ty si tady chodíš a přitom sedíš.”

Do cely přijde nový vězeň. Představí se ostatním a obrátí se na toho, co vypadá, že to tam všechno vede, s otázkou: „A proč tu sedíš ty?”
Drsňák převalí v hubě žváro a zazubí se: „Přece nebudu těch deset let stát!”

Vrátí se pán z basy a místo tří dětí má čtyři. Manželka vysvětluje: „Vždyť jsem ti psala, že si lehnu na koleje – a nemůžu za to, že traťmistr byl rychlejší než rychlík!”

Po deseti letech společně strávených v jedné cele se vězeň ptá kolegy: „Nemáš tady náhodou pilníček?”
„Jasně, a chceš pilník na nehty nebo na mříže?”

„Támhle tomu týpkovi říkáme hadí muž,” zasvěcuje nového vězně kolega, „kroutí si tady totiž už dvanáctý rok.”

„Přiznám všechno!” dušuje se při mučení vězeň. „Jenom mi musíte říct, co jsem teda provedl?”

Do celi šoupnou mafiánského zabijáka, v rohu se krčí navoněný hošík s ženskými rysy a od hlavy k patě se třese. Mafián prohodí směrem k němu: „Ve vězení se mnou bylo už několik takových, jako jsi ty…”
Buzerant po těch slovech viditelně pookřeje a dokonce po zabijákovi mrkne: „A co jsi s nimi dělal, hezoune?”
Tvrďák na něj vrhne vražedný pohled: „Jednomu jsem vyrval ohryzek, druhého jsem uškrtil ponožkama…”

Vězeň čte dopis z domova a zesmutní. Spoluvězeň se ho ptá: „Stalo se nějaké neštěstí?”
„Žena mi píše, že syn propadl ve škole,” oznamuje zklamaný odsouzenec. „To je pro naši rodinu hrozná ostuda!”

Ve vězení sedí pikař, tripař a hulič a baví se o tom, jak utečou. Pikař povídá: „Hele kluci, dáme si piko a protečeme mřížema.”
Tripař říká: „Dáme si tripa a odletíme pryč.”
Na to hulič: „Víte co, kluci, dáme si jointa a necháme to na zejtra.”

Zlobí se na vězně jeho maminka: „Kdybys byl lepší zloděj, tak bys ukradl mříže a byl bys volnej!”

Co si přeje propuštěný vězeň na svatbě nejvíc?
Jen, proboha, žádné svědky!

Kolem věznice kráčí pěkná dívka. Zpoza mříží se ozve hlas: „Slečno, co děláte 18. dubna 2019?”

Vězeňský kaplan promlouvá k recidivistovi, který už potřetí vyloupil pokladnu: „Můj synu, až se dostaneš na svobodu, rád ti budu pomáhat.”
„Moc děkuji za nabídku, důstojnosti,” povídá vězeň, „ale na to musí být odborník.”

Paní jde okolo vězení a vidí za mřížemi manžela: „Co tam děláš?”
„Jsem zavřený.”
„A co ti dávají k jídlu?”
„Chleba a vodu.”
„Pitomče, proč nejsi doma, tam to máš také!”

V roce 2007 sedí vězeň v cele smrti a čeká na popravu.
Vejde dozorce a říká: „Mým úkolem je splnit vaše poslední přání. Vyslovte je!“
Vězeň na to: „A vy mi ho fakt splníte?“
„Splníme.“
„A nepopravíte mě dřív, než ho splníte?“
„Nepopravíme.“
„Tak si přeju šampaňské, ročník dva tisíce třicet osm.“

Dozorce ve vězení ohlašuje trestanci: „Přišla vás navštívit manželka.”
„Která?” ptá se vězeň.
Dozorce se na něj rozkřikne: „Netropte si ze mě žerty!”
„Jaké žerty?” brání se trestanec. „Vždyť tady sedím za bigamii!”

Vězňova žena je na pohovoru u ředitele věznice a oroduje za svého muže: „Pane řediteli, nemohl byste mu dát nějakou lehčí práci, on se mi únavou ztrácí před očima!“
„Rád, ale jakou? Vždyť přece lepí pytlíky.“
„Mně ale říkal, že noc co noc kope nějaký tunel…“

Vězeňský kaplan promlouvá k recidivistovi, který již potřetí sedí za vyloupení pokladny: „Můj synu, až se dostaneš na svobodu, rád ti budu pomáhat.“
„Moc děkuji za nabídku důstojnosti,“ povídá vězeň „Ale na to musí být odborník.“