Za císaře pána u odvodu mladík vrazil do stolu u kterého seděla odvodní komise. „Neschopen, je slepý.“ Mladík se nehýbal. Lékař: „Mimoto je i hluchý.“ Mladík stál jako sloup, ale konečně ze sebe vypravil: „Já chci být vojákem! Chci sloužit císaři pánu!“ Lékař: „Navždy neschopen, protože je ke všemu také blbý!“

Povídá jeden voják z povolání druhému: „Já jsem ve svém životě přečetl hodně knih a musím řici, že obě dvě byly absolutně o ničem.“

Partyzáni se schovají před fašisty v jeskyni. Fašisti se zastaví před jeskyní a rozmýšlejí, kde jsou partyzáni. Tak jak si povídají, partyzáni jim dělají ozvěnu: Fašista: Kam se schovali? Ozvěna: Kam se schovali? Fašista: Asi jsou v lese. Ozvěna: Asi jsou v lese. Fašista: A co kbyby jsme hodili granát do téhle jeskyně? Ozvěna: Asi jsou v lese.

V kupe vlaku jedou: voják, lampasák a matka s dcerou. Vlak vjede do tunelu. Ozve se mlasknutí polibku a pak hrozná facka. Lampasák si mysli: „Voják si užívá a mě za to fackuji.“ Matka si mysli: „To mám ale slušně vychovanou dceru.“ Dcera si mysli: „Kdyby ten voják nebyl takové dřevo, tak si mě nemůže splést s matkou.“ Voják si myslí: „Až příště vjedeme do tunelu, tak zase mlasknu a střelím mu ještě větší.“

Velitel hřímá před nastoupenou jednotkou: „Vojáci! Pamatujte si, že ve vzduchu není jenom dusík a kyslík, ale i vzácné plyny, jako heligon, aragon, paragon a další!“ Vojáci se samozřejmě dají do smíchu. Velitel se rozzuří a zařve: „Soudruzi, já to vědět nemusím, já nejsem meteorolog, já jsem chemik!“

Nastoupená jednotka na americké vojenské základně. Vpředu velitel: „Kdo z vás stiskl ten červenej knoflík?“ Nic „Ptám se, kdo zmáčkl ten knoflík?“ Zase nic „Naposledy se ptám, kdo zmáčkl ten knoflík?“ Hrobové ticho. Velitel tedy mávne rukou a řekne: „Ále co, čert vem Nový Zéland.“

Pepa se vytahoval před kamarádem, že jeho sestra se přestrojila za chlapa a šla do armády. Kamarád se diví: „Hele, ale to se s nima musí i sprchovat, převlíkat a všechno, ne?“ „No, to jo.“ „A to na to jako nepřijdou?“ „Přijdou… ale myslíš, že to někdo řekne?“

Co byla válka ve Vietnamu? . . To bílí poslali černé do země žlutých, bojovat za zájmy země, kterou ukradli červeným.

Na vojně: „Jak chcete udělat zbrojní pas, když ani netrefíte zpátky z opušťáku?“

Malá Mařenka budí ve 3 ráno otce: „Tatínku já chci vidět slonečky“ „Teď ne Mařenko, víš, že teď se musí spinkat.“ „Ale já chci vidět slonečky!“ „Už jsem ti minule říkal, že se to nesmí dělat.“ „Ale já moc moc chci! Když mi neukážeš slonečky, tak řeknu mamince, že jseš na mě zlej!“ „No tak teda dobře. Ale naposled, je ti to jasný!“ Otec jde k telefonu, vytočí číslo a povídá: „Dobrý den, tady major Novák. Vyhlašte 3.chemické rotě poplach!“

Na nástupu: „Vojsko. Jsem váš nový velitel. Podplukovník Kotek. Pro koktavé – Čenda!“

Sedí za druhé světové války kapitán sovětské armády v zákopu a piluje si nehty. Přiběhne Rudoarmějec: „Soudruhu kapitáne, Němci jdou!“ „Oh, a jsou to hezcí hoši?“ „Ne!“ „Tak palte!“

Na jedné obchodní lodi za války kapitán říká poručíkovi: „Dojdi do podpalubí a řekni chlapům, že se balíme a vypadnem, míří na nás torpédo a za minutu je tady!“ Poručík jde do podpalubí a říká chlapům: „Vsaďte se, že když ho vytáhnu a bacím s ním o stůl, tak se loď potopí.“ Oni nevěří a tak ho vytáhne a třískne s ním o stůl. Loď se roztříští a když tak plavou v moři plném trosek, kapitán řve na poručíka: „Sakra, co jste v tom podpalubí provedli? To torpédo nás minulo.“

Generál se ptá tří tankistů: „Co uděláte, když vás napadne nepřátelské letadlo?“ První: „Vyskočím z tanku a schovám se.“ Druhý: „Opětuji palbu, pane generále.“ Třetí: „Oklamu ho, pane generále.“ Překvapený generál: „Jak chcete pilota oklamat?“ Tankista: „Jednoduše – hodím směrovku vpravo, a odbočím doleva.“

Důstojník vyřizuje stížnost na kvalitu chleba: „Vojáci by neměli dělat takový povyk okolo maličkostí, vojíne. Kdyby měl takový chleba Napoleon, když překračoval Alpy, snědl by ho s radostí.“ Vojín hbitě odpovídá: „Ano, pane, ale tou dobou byl ten chleba čerstvý.“

Dva důstojníci diskutují o blbosti svých vojínů. Jeden říká: „Já ti to ukážu!“ a zavolá svého vojína, říká mu: „Víte, kde je Mototechna, ne? Tady máte 20 Kč a kupte mi Forda!“ Voják řekne: „Provedu!“ a jde. Druhý důstojník říká: „To nic není, já mám většího blbce!“ Zavolá vojína a říká: „Víte, kde bydlím? Tak se běžte podívat, zda jsem doma!“ Vojín řekne „Provedu!“ a jde. Venku se ti dva vojíni potkají a diskutují, jak mají blbé oficíry. Jeden říká: „Ten můj blbec mě dal 20 Kč a poslal, ať mu koupím auto – a přitom je sobota, mají zavřeno!“ Druhý říká: „A ten můj mě poslal, abych se podíval, zda je doma. A přitom – před sebou má telefon, může se přece zeptat!“

Povídá jeden český voják druhému: „Stíhačky sice nemáme, ale piloti fasují Red Bull.“

Při povstání za druhé světové války bouchají vojáci babce na dveře: „Kdo tam je?“ „My, partzáni…“ „A kolik vás je?“ „Zweiundzwanzig.“

„Dědečku, byl jsi za války partizánem?“ „Nein!“

Velitel roty říká vojínům: „Zítra jdeme do divadla na Figarovu svatbu. Přijďte vzorně upraveni.“ Druhého dne se sejdou před divadlem a všichni jsou vzorně oblečeni a v rukou drží malý dárek. Velitel se jich zeptá: „Proč jste přinesli ty dárky?“ A vojáci odpoví: „Jdeme přece na svatbu, ne?“ „To není opravdová svatba,“ praví velitel. „To je divadelní hra.“ Za chvíli šeptá jeden vojín druhému: „Teď se machří, ale když jsme šli minule na Labutí jezero, nesl největší pytel s chlebem.“