Před svatbou přijde ženich za knězem, otevře peněženku a povídá: „Otče, podívejte se, něco bych od Vás potřeboval.Tady je tisíc korun a byl byste tak laskavý a ve své řeči vynechal ten nemoderní slib věčné lásky a věrnosti?“ „Ale synu, proč by ne.“
Kněz se podívá na peníze, sbalí je a hotovo. Začne obřad a dojde k místu, kdy si nevěsta a ženich mají vyměnit sliby. Duchovní se zhluboka nadechne, podívá se ženichovi do očí a praví: „Ptám se vás, ženichu, slibujete poslouchat svou ženu na slovo, plnit její každá, i nejtajnější přání, servírovat jí snídani do postele, plazit se před ní na koulenou a nyní jí i políbit slavnostně nohu?“
Ženich čumí jak vrata, ale nakonec,ale co mu zbývá, plný kostel lidí, tak poklekne , políbí ženě nohu a slavnostně přísahá. Po obřadu letí za knězem, teď už jako manžel a zlobí se: „ Prosím vás, co to mělo znamenat?! To Vás moje nabídka tak urazila? To jste mě musel před tolika lidmi zesměšnit?
„ Ale ne, prosím vás, „ odvětí kněz, „ mě vaše nabídka vůbec neurazila.“
„ Ne, tak proč jste mi to pro Pána Boha, udělal?“
„ No proč? Protože mi vaše manželka udělala lepší nabídku.“
