Babička s dědečkem dožili svůj plný život a řekli si, že kdo umře první, přijde tomu druhému říct, jaké to tam je. I stalo se, že první zemřel děda. Za deset dní se zjevil babičce: „Tak jak je, dědečku?“ „Dobře, ráno vstanu, do poledne šoustám, pak se naobědvám, do večera šoustám, navečeřím se a ju spát.“ „Jé, v tom nebi to musí být krásné.“ „A kdo říká, že jsem v nebi? Já jsem králíkem v Austrálii.“
