Mladý bachař jednoho rána zaťuká na dveře kanceláře ředitele a vyklopí mu, co už mu delší dobu leží na srdci: „Pane řediteli, znáte toho násilníka ze samotky, toho, co znásilnil dceru pana soudce?”
„Ano, vím, o koho jde. Co je s ním? Dělá problémy?”
„To ne, pane, ale lámu si hlavu s rozsudkem. Pan soudce říkal, že ho máme zavřít, až zčerná, ale on je od té doby, co drží hladovku – to bude asi čtvrt roku, stále bělejší a bělejší!”
