Šéf: „Už po druhé Vás vidím spát u stolu, pane Vomáčka!“ „Velice lituji, prosím, ale našemu synáčkovi lezou zoubky, celé dny a noci řve a já nemůžu doma zamhouřit oko!“ „Hmm, a nemohl byste si ho brát sebou do kanceláře?“
Šéf: „Už po druhé Vás vidím spát u stolu, pane Vomáčka!“ „Velice lituji, prosím, ale našemu synáčkovi lezou zoubky, celé dny a noci řve a já nemůžu doma zamhouřit oko!“ „Hmm, a nemohl byste si ho brát sebou do kanceláře?“