V obřadní síni se vdává hezká Šárka. Stranou stojí vážný pán, ne právě mladý a pláče dojetím. Jeho nelíčená lítost vzbudí účast vedle stojícího, který se ho ptá po příčině jeho slz. „Když si vzpomenu jak jsem ji chovával na klíně!“
„Je to vaše příbuzná, že ano?“
„Ne, má bývalá stará láska!“
