Dva teplouši se měli děsně rádi a rozhodli se, že si pořídí děcko. Našli jednu
lesbičku, která se dala ukecat jako náhradní matka, nechali ji uměle oplodnit
jejich spermatem a celých devět měsíců byli strašně nervózní a natěšení.
Konečně onen den naběhli do nemocnice a takovým tím proskleným oknem koukají na řadu červených řvoucích stvořeníček, mezi kterými je jen jedno takové zamlklé, co si jen tak brumlá pro sebe. Ptají se sestry, a to jediné tiché a hodné je samozřejmě jejich. Sestra jim ho přinese ukázat. A jeden říká:
„Sestro, prosím vás, jak je možné, že oproti těm zbylým je takhle tichý a hodný?“
„Teď je zticha, ale měli byste vidět, jak vyvádí, když mu ze zadečku vyndám dudlíka!“